Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 4165/2015

33 Cdo 4165/2015

U S N E S E N Í

R. M.,

zastoupené

JUDr. Jiřím Voršilkou, advokátem se sídlem Praha 1, Opletalova 1535/4, proti žalovanému

Ing. T. L.

se sídlem Kladno, Ant. Škváry 2435, identifikační číslo osoby: 448 11 721, zastoupenému JUDr. Filipem Černým, advokátem se sídlem Praha 6, Slavíčkova 372/2, o 1.643 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2015, č. j. -71, takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2015, č. j. -71, a usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 23. 1. 2015, č. j. -55,

se zrušují

a věc

se vrací

Okresnímu soudu v Kladně k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 31. 3. 2015, č. j. -71, potvrdil usnesení ze dne 23. 1. 2015, č. j. -55, jímž Okresní soud v Kladně zastavil řízení, rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Finančnímu úřadu pro Středočeský kraj, a rozhodl o náhradě nákladů řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Soudy dovodily, že rozhodování o nároku na vrácení částky odpovídající zaplacené dani z přidané hodnoty, který žalobkyně, coby zahraniční fyzická osoba ze země mimo Evropskou unii, po zakoupení zboží v České republice a jeho vyvezení mimo území Evropské unie vůči žalovanému uplatnila s odkazem na , o dani z přidané hodnoty, nepatří do pravomoci soudů ( ), neboť tento nárok je veřejnoprávního charakteru a rozhodovat o něm přísluší finančnímu úřadu. Závěrem o nedostatku pravomoci soudu, který je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, odůvodnily zastavení řízení ( ).

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ; má za to, že otázka pravomoci k projednání a rozhodnutí sporu o vrácení částky odpovídající zaplacené dani z přidané hodnoty kupujícímu - fyzické osobě s místem pobytu mimo území Evropské unie, nebyla v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešena.

V řízení o dovolání bylo postupováno podle , , ve znění pozdějších předpisů (srov. čl. II bod 1., 7. , čl. II bod 2. - dále opět jen „ “).

Dovolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou za splnění podmínky jejího advokátního zastoupení ( , , 4 ) a je přípustné pro řešení otázky, zda je v pravomoci soudu projednání a rozhodnutí sporu o vrácení částky odpovídající zaplacené dani z přidané hodnoty, kterou zahraniční fyzická osoba s místem pobytu mimo území Evropské unie požaduje po tuzemském prodávajícím, od něhož koupila zboží, které následně vyvezla mimo území Evropské unie; tuto otázku, na níž záviselo napadené rozhodnutí, kterým se odvolací řízení končí, vyřešil odvolací soud odchylně od řešení, jež se ustálilo v rozhodovací praxi dovolacího soudu ( ).

Žalobkyně v dovolání nenamítá vady vyjmenované v větě druhé a jejich existence nevyplývá ani z obsahu spisu. Dovolací soud přezkoumal rozhodnutí odvolacího soudu z důvodu vymezeného v dovolání ( věta první ).

Podle v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.

Citované ustanovení vymezuje pravomoc soudů obecně tak, že v občanském soudním řízení se projednávají všechny soukromoprávní věci vyjma těch, které zákon svěřuje do pravomoci jiných orgánů.

V posuzovaném případě žalobkyně jako soukromoprávní subjekt (zahraniční fyzická osoba s místem pobytu mimo území Evropské unie) uplatňuje žalobou nárok proti žalovanému jakožto jinému soukromoprávnímu subjektu z uzavřené kupní smlouvy na vrácení finanční částky, kterou jako kupující zaplatila za zboží, jež u něho zakoupila a následně vyvezla mimo území Evropské unie; tato částka představuje část kupní ceny odpovídající dani z přidané hodnoty.

Nejvyšší soud v usnesení ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. , v obdobné věci jako je posuzovaný případ přijal a odůvodnil závěr, že k rozhodování sporu o vrácení částky odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou kupující zahraniční fyzická osoba s místem pobytu mimo území Evropské unie požaduje po prodávajícím, jsou ve smyslu pravomocné soudy rozhodující v občanském soudním řízení (ke shodnému závěru dospěl i Městský soud v Praze v usnesení ze dne 24. 8. 2015, sp. zn. , které bylo uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 26/2016). V citovaném usnesení mimo jiné uvedl, že v případě dodání zboží za úplatu jde o zdanění ve smyslu , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), přičemž osobou povinnou k dani je ten subjekt, který prodejem zboží kupujícímu realizoval svou ekonomickou činnost s místem plnění v tuzemsku ( , 2 věta první ). Ten jako plátce daně plní vůči státu svoji vlastní daňovou povinnost. Jestliže kupující, ač ve vztahu ke státu žádnou daňovou povinnost při zakoupení zboží nemá, zaplatí prodávajícímu v rámci zakoupení zboží částku odpovídající dani z přidané hodnoty, zákon mu umožňuje, aby se s nárokem na vrácení poskytnutého plnění obrátil na prodávajícího, jemuž zaplatil kupní cenu navýšenou o částku odpovídající dani z přidané hodnoty ( , 9 ). Z vyložených důvodů uzavřel, že ve vztahu mezi účastníky řízení (tj. prodávajícím a kupujícím) jako subjekty soukromého práva žádný veřejnoprávní vztah dán není; jedná se o vztah soukromoprávní a spor z něho vzniklý by mohl namísto soudu řešit jiný orgán jen tehdy, pokud by tak zákon stanovil ( ).

Vzhledem k tomu, že odvolací soud posoudil k dovolacímu přezkumu nastolenou otázku odchylně od závěrů přijatých ve shora citovaném usnesení dovolacího soudu (přičemž není důvodu, aby byla dovolacím soudem posouzena jinak), byl dovolací důvod podle uplatněn opodstatněně. Nejvyšší soud proto usnesení odvolacího soudu zrušil ( ). Protože kasační důvody se vztahují i na usnesení soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( věta druhá ).

Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu. O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. února 2016

JUDr. Blanka M o u d r á

předsedkyně senátu