Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 3729/2015

28 Cdo 3729/2015

U S N E S E N Í

Edi.Con.spol. s r.o.

,

IČO: 271 62 907, se sídlem v Praze 8, Rohanské nábřeží 657/7, zastoupené Mgr. Jakubem Kotrbou, advokátem se sídlem v Praze 1, Těšnov 1/1059, proti žalovanému

RNDr. Z. K.

,

zastoupenému Mgr. Tomášem Pelikánem, advokátem se sídlem v Praze 1, Újezd 450/40,

o zaplacení částky 1.656.938,08 Kč s příslušenstvím

,

vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. května 2015, č. j. -126, takto:

Dovolání

se

odmítá

.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ):

Shora označeným usnesením Městský soud v Praze (dále též jako „odvolací soud“) zrušil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 22. ledna 2015, č. j. -81, jímž tento soud zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku celkem 1.656.938,08 Kč, spolu se specifikovaným úrokem z prodlení, a věc vrátil obvodnímu soudu k dalšímu řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení věty první , (dále jen „ “), neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. ), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.

Podle ustanovení v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (srov. ).

Dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (srov. ).

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení (či jeho části). Má-li být dovolání přípustné proto, že „napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení s odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“, může být způsobilým vymezením přípustnosti dovolání ve smyslu , jen je-li z dovolání patrno, o kterou otázku procesního práva jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této otázky procesního práva odvolacím soudem odchyluje (k vymezení přípustnosti dovolání srov. zejm. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu; z rozhodovací praxe Ústavního soudu srov. např. usnesení ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. , ze dne 12. února 2014, sp. zn. , ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. a ze dne 24. června 2014, sp. zn. , dostupná na webových stránkách Ústavního soudu).

Údaj o tom, kterou právní otázku odvolací soud napadeným rozsudek vyřešil v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, resp. od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení právní otázky odvolacím soudem odchyluje, se z žalobcem podaného dovolání (posuzovaném potud z obsahového hlediska, nejenom co do znění čl. I bodu 3, v němž se cituje jedno z hledisek přípustnosti dovolání) nepodává.

Ačkoliv jako důvod dovolání ohlašuje pak žalobce „nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem“ (dovolací důvod dle ), na ně – jak plyne z obsahu dovolání – usuzuje prostřednictvím kritiky skutkových závěrů odvolacího soudu (jejich správnosti a úplnosti, namítaje, že k některým z prokázaných skutečností odvolací soud při právní kvalifikaci věci „nijak nepřihlédl“). Není uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud (k tomu znovu srov. shora označené usnesení Nejvyššího soudu, uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Právní kvalifikace vztahu účastníků jako vztahu z bezdůvodného obohacení (zahrnující v to i posouzení jejich věcné legitimace) vychází ze zjištění o žalobkyní poskytnutém bezesmluvním plnění (investice v podobě stavebních prací) do nemovitosti ve vlastnictví žalovaného, a to nikoliv proti jeho vůli, při dosud neprokázaných skutečnostech o (tvrzeném) subdodavatelském vztahu mezi původním zhotovitelem a později plnícím žalobkyní. Proto i úvahy o tom, že uplatněný nárok má být správně právně posouzen jako závazek z „nepřikázaného jednatelství protiprávní povahy“ podle a násl. obč. zák., eventuelně jako vztah z bezdůvodného obohacení vzniklého plněním za jiného ve smyslu ustanovení obč. zák., byly by za daného stavu předčasné a ryze akademické, bez vztahu ke konkrétním (prokázaným) skutečnostem, z nichž kvalifikace uplatněného nároku vychází.

Přitom ani dovolatelem vytýkaná vada řízení (nepřezkoumatelnost rozhodnutí odvolacího soudu) nezahrnuje žádnou otázku hmotného či procesního práva, na jejímž posouzení by spočívalo napadené rozhodnutí, a nepředstavuje tak uplatnění způsobilého dovolacího důvodu ( ). Ke zmatečnostem a jiným vadám řízení dovolací soud přihlíží jen tehdy, je-li dovolání přípustné (srov. ). Ostatně, takovými deficity, jež by vedly k jeho nepřezkoumatelnosti, kritizované rozhodnutí odvolacího soudu ani netrpí (k měřítkům přezkoumatelnosti rozhodnutí soudů nižších stupňů srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. , publikovaný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

O náhradě nákladů řízení, včetně nákladů tohoto dovolacího řízení, rozhodnou soudy nižších stupňů v rozhodnutí, jímž se řízení končí ( věty první, a ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. února 2016

Mgr. Petr Kraus

předseda senátu