Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 3592/2015

23 Cdo 3592/2015

U S N E S E N Í

Spro stavby, obchod, dopravu a služby, s. r. o.

janíček stavební firma s. r. o.

, se sídlem v Olomouci, Tovární 1197/42a, PSČ 779 00, identifikační číslo osoby 26840332, zastoupené Mgr. Stanislavem Sochorem, advokátem se sídlem v Olomouci, Pavelčákova 14, PSČ 779 00, o zaplacení částky 331 655 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci pod sp. zn. 19 ECm 68/2011, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. února 2015, č. j. -356, takto

Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění( , dále jen „ “)

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 17. října 2013, č. j. 19 ECm 68/2011-278, stanovil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 188 015 Kč s příslušenstvím (výrok pod bodem I), zamítl žalobu co do částky 107 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení (výrok pod bodem II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok pod bodem III). Protože soud nerozhodl o celém předmětu řízení, rozhodl ještě doplňujícím rozsudkem ze dne 19. listopadu 2013, č. j. 19 ECm 68/2011-301, kterým zamítl žalobu co do částky 36 540 Kč s příslušenstvím (výrok pod bodem I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů této části řízení (výrok pod bodem II).

K odvolání žalobkyně i žalované Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 25. února 2015, č. j. -356, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v napadané části, tj. ve výroku I. o zaplacení částky 188 015 Kč a ve výroku II. o zamítnutí žaloby na zaplacení částky 107 100 Kč s příslušenstvím a ve výroku I. doplňujícího rozsudku o zamítnutí žaloby na zaplacení částky 36 540 Kč s příslušenstvím (výrok pod bodem I) a ve zbývající části, tj. ve výroku I. ohledně příslušenství z částky 188 015 Kč a ve výrocích o nákladech řízení, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (výrok pod bodem II).

Výrok, kterým odvolací soud potvrdil první výrok rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 188 015 Kč, napadla žalovaná dovoláním. Odvolacímu soudu dovolatelka vytýká nesprávné a neúplné právní posouzení vzniku kupní smlouvy a jejího obsahu, ale i nepřezkoumatelnost rozhodnutí v důsledku nedostatečného odůvodnění. Dovolatelka je přesvědčena, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, proto Nejvyššímu soudu navrhuje, aby jej v napadeném rozsahu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalobkyně se dle obsahu spisu k dovolání nevyjádřila.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) věc projednal podle , ve znění účinném do 31. prosince 2013 (srov. bod 2 článku II., , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas ( ) k tomu oprávněným subjektem (účastnicí řízení), který je řádně zastoupen advokátem ( a 4 ), dospěl k závěru, že dovolání neobsahuje stanovené náležitosti.

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dle ustanovení musí být v dovolání vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je (podle ) obligatorní náležitostí dovolání. Podle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. ) může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení (či jeho části).

Dovolatelka však požadavku na vymezení přípustnosti dovolání nedostála, neboť pouze odkazuje na ustanovení a předestírá znění tohoto ustanovení, aniž by uvedla, v čem konkrétně spatřuje splnění přípustnosti dovolání a vymezila právní otázku, na jejímž řešení závisí napadené rozhodnutí.

Podle první věty dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Podle dovolání, které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě ( ) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne.

V dovolání žalovaná odvolacímu soudu vytýká neúplné a nesprávné zjištění skutkového stavu, čímž však přípustnost dovolání nevymezila. Jediným způsobilým dovolacím důvodem ve smyslu je pouze nesprávné právní posouzení věci. Skutkový stav nemůže být dovolacím soudem přezkoumáván. Namítá-li dovolatelka nepřezkoumatelnost rozhodnutí odvolacího soudu a nedostatečné odůvodnění, tvrdí jinou vadu řízení, k níž může dovolací soud přihlédnout pouze tedy, je-li dovolání přípustné ( věta druhá ). Vada řízení však sama o sobě přípustnost dovolání nezakládá.

Nejvyšší soud dovolání žalované s ohledem na shora uvedené podle věty první odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť tímto rozhodnutím se řízení nekončí ( ve spojení s ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 9. února 2016

JUDr. Kateřina Hornochová

předsedkyně senátu