Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
CD3712475C72D5BFC1257F9200473232.html
HTML · 11.02 KB
No categories available
20 Cdo 5377/2015
20 Cdo 5377/2015
U S N E S E N Í
Raiffeisen stavební spořitelny a. s.,
L. K.,
pro 963 415,32 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora Mgr. Martina Slavaty, Exekutorský úřad Mladá Boleslav pod sp. zn. 080 Ex 1846/13, o dovolání soudního exekutora proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 20. července 2015, sp. zn. 20 Co 294/2015 , takto:
Dovolání
se odmítá
.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ):
Dovolání soudního exekutora proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 20. července 2015, sp. zn. 20 Co 294/2015 , není přípustné podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění účinném do 31. prosince 2013 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř. “, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k otázce, zda je soudní exekutor povinen po zahájení insolvenčního řízení na majetek v exekuci povinného vydat do majetkové podstaty úpadce jím v exekuci vymožené plnění v celém rozsahu, anebo ve výši po odečtení nákladů exekuce srov. například odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. října 2014, sp. zn. 21 Cdo 3182/2014 (publikované pod číslem 32/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. listopadu 2015, sp. zn. 26 Cdo 3759/2015 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. dubna 2015, sp. zn. 26 Cdo 1179/2015 ]. Poukazuje-li dovolatel na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. ledna 2012, sp. zn. 20 Cdo 3845/2011 , přehlíží, že věcně se danou otázkou toto rozhodnutí nezabývá, ani nevykládá ustanovení § 46 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb. , exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů. V dané věci totiž dospěl dovolací soud k závěru, že dovolání není přípustné, a proto ho – aniž by se mohl vyslovit k správnosti napadeného rozhodnutí - odmítl. Toto rozhodnutí proto nemůže být v rozporu s citovaným rozhodnutím R 32/2015. Zároveň není důvod, aby rozhodná právní otázka vymezená v dovolání byla nyní posouzena jinak. Nejvyšší soud proto dovolání soudního exekutora podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. o. s. ř. odmítl.
Se zřetelem k výsledku dovolacího řízení nemůže být dovolatelem uplatněný návrh na odklad vykonatelnosti napadeného usnesení odvolacího soudu [§ 243 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. ] důvodný, o čemž dovolací soud zvláštní zamítavé rozhodnutí nevydává (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2005, sp. zn. 20 Cdo 873/2005 , publikované na webových stránkách Nejvyššího soudu).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. února 2016
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu