Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 3202/2015

23 Cdo 3202/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Zdeňka Dese a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., ve věci žalobce DUP - družstvo, se sídlem v Pelhřimově, Řemenovská 1999, identifikační číslo osoby 00028754, zastoupené JUDr. Jaroslavem Doudou, advokátem se sídlem v Pelhřimově, Tylova 242, proti žalovanému J. F., zastoupenému JUDr. Janem Ševčíkem, advokátem se sídlem v Jihlavě, Majakovského 1517/10, o zaplacení částky 328.800 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. ledna 2015, č. j. -100, takto:

Odůvodnění:(dle )

Okresní soud v Pelhřimově rozsudkem ze dne 18. září 2014, č. j. -73, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 328.800 Kč s příslušenstvím ve výroku blíže specifikovaným (bod I. výroku) a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (bod II. výroku).

K odvolání žalovaného odvolací soud rozsudkem v záhlaví uvedeným rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

Proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích v celém rozsahu podal žalovaný dovolání s tím, že je považuje za přípustné dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), neboť napadené rozhodnutí spočívá na vyřešení otázek hmotného i procesního práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolatel uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci dle

Žalobce se k dovolání žalovaného nevyjádřil.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno řádně a včas, osobou k tomu oprávněnou a řádně zastoupenou podle , se zabýval přípustností dovolání.

Podle ustanovení dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Dle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Přípustnost dovolání podle ustanovení není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že jsou splněna kritéria přípustnosti dovolání obsažená v tomto ustanovení. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud, který jediný je oprávněn tuto přípustnost zkoumat (srov. ), dospěje k závěru, že kritéria přípustnosti dovolání uvedená v ustanovení skutečně splněna jsou.

Namítá-li dovolatel, že „byla sjednána nevyvratitelná právní domněnka o uzavření kupní smlouvy v případě, že kupující nevrátí obaly ve lhůtě 30 dnů od ukončení odběru piva od prodávajícího“ a odkazuje v této souvislosti na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. března 2010, sp. zn. , přehlíží, že určující pro rozhodnutí odvolacího soudu bylo založení smluvního vztahu mezi stranami rámcovou smlouvou, na jejímž základě (čl. 1) byly uzavírány jednotlivé kupní smlouvy okamžikem dodání zboží. Podle závěrů odvolacího soudu „na dodání zboží byl vždy vystaven dodací list … podepsaný žalovaným, v němž je ve smyslu rámcové smlouvy stranami konstatováno, že se za obaly hradí pouze záloha a v případě jejich nevrácení bude cena obalů doúčtována konkrétní částkou.“ Lze tak přisvědčit odvolacímu soudu, že namítané rozhodnutí Nejvyššího soudu na projednávanou věc nedopadá, neboť v něm soud dospěl k názoru, že si nelze sjednat nevyvratitelnou domněnku, jež by mohla odepřít jedné ze stran výkon jejího zákonem zaručeného práva bez možnosti prokázání pravosti jejího práva. V nyní projednávané věci se přitom o takový případ nejedná. Rozhodné pro odvolací soud bylo uzavření smlouvy postupem podle § 275 odst. 4 obch. zák., nikoli sjednání „nevyvratitelné právní domněnky o uzavření kupní smlouvy“.

Lze tedy shrnout, že dovolací soud neshledal, že v projednávané věci by byl dán předpoklad přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení Dovolací soud proto dovolání podle věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. ledna 2016

JUDr. Pavel Horák, Ph.D.

předseda senátu