Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
1F504623D5F9A24FC1257F9200311EAD.html
HTML · 11.7 KB
No categories available
21 Cdo 4753/2015
21 Cdo 4753/2015
U S N E S E N Í
E. K.
T. K.
, zastoupenému JUDr. Viktorem Kvíčalou, advokátem se sídlem v Prostějově, nám. T. G. Masaryka č. 18, o 210.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 7 C 232/2012 , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. března 2015, č. j. 17 Co 326/2014 -178, takto:
I. Dovolání žalobkyně
se
odmítá
.
II. Žádný z účastníků
nemá
právo
na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ):
Dovolání žalobkyně směřující podle jeho obsahu proti části výroku usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 3. 2015, č. j. 17 Co 326/2014 -178, jíž zrušil rozsudek Okresního soudu v Prostějově ze dne 13. 3. 2013, č. j. 7 C 232/2012 -108, ve výroku, kterým žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 210.000,- Kč s příslušenstvím [představující podle odůvodnění žaloby i shodných tvrzení účastníků nedoplatek výživného pro rozvedenou manželku za dobu od právní moci rozsudku o rozvodu manželství, tj. od 4. 10. 2008 do podání žaloby (dne 4. 9. 2012), k jehož poskytování se žalovaný zavázal v bodu VII. smlouvy účastníků uzavřené mezi nimi dne 8. 7. 2008 podle ustanovení § 24a zákona č. 94/1963 Sb. , o rodině, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rodině “), „o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práv a povinností společného bydlení, o vypořádání vyživovací povinnosti, vše pro dobu po rozvodu manželství“], není přípustné podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (v dané věci bylo řízení zahájeno přede dnem 1. 1. 2014, a proto je třeba podle Čl. II bodu 2. Části první zákona č. 293/2013 Sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů, použít zákon č. 99/1963 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013), neboť se jedná o věc upravenou v ustanovení § 24a a v ustanovení § 92 a násl. zákona o rodině; k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. května 2015, sp. zn. 21 Cdo 19,977/2015 ).
Na tomto závěru nic nemění ani nesprávné poučení v napadeném usnesení, podle něhož je dovolání proti němu (za určitých podmínek) přípustné; takové nesprávné poučení přípustnost dovolání nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002 , uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobkyně podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. o. s. ř. odmítl.
Jen pro úplnost dovolací soud poukazuje na aktuální rozhodovací soudní praxi týkající se změny poměrů nastalé po uzavření dohody podle § 24a odst. 1 písm. a) zák. o rodině (srov. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. prosince 2012, sp. zn. 24 Co 261/2012 , uveřejněný pod číslem 6/2014 Sbírky soudních rozhodnutí rozsudek).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř. o. s. ř. ).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. ledna 2016
JUDr. Olga Puškinová
předsedkyně senátu