Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 4128/2015

25 Cdo 4128/2015

U S N E S E N Í

AGROPOL Mikulov, spol. s r. o.,

České republice – Státnímu pozemkovému úřadu,

IČO: 01312774, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, zastoupené JUDr. Janou Fráňovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Jakubská 670/14, o 190.900,25 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. května 2015, č. j. -287, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. května 2015, č. j. -287, podané z důvodu nesprávného právního posouzení hmotněprávních otázek, které mají být dovolacím soudem posouzeny jinak, není podle ustanovení přípustné. Dovolatelkou vymezené právní otázky jsou v napadeném rozhodnutí řešeny v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu a není žádný důvod, aby byly v tomto případě posouzeny dovolacím soudem jinak. Dovolatelka namítá, že žalující společnost porušila prevenční povinnost ( ve znění pozdějších předpisů, dále obč. zák.), když po pouhém sdělení o možnosti uzavření nové nájemní smlouvy dále obhospodařovala pozemky, aniž by vyvinula iniciativu k jejímu uzavření. Rozhodnutí odvolacího soudu však vychází ze skutkového zjištění, že žalobkyně obhospodařovala pozemky, k nimž původně měla se žalovanou řádně uzavřenou nájemní smlouvu, a vzhledem k návrhu žalované (dopisem ze dne 28. 6. 2006) na pokračování v nájemním vztahu a k dohodě mezi nimi o výši nájemného (uzavřené v březnu 2007), důvodně předpokládala její opětovné uzavření, avšak v dubnu 2007 jí žalovaná oznámila, že vybrala jiného nájemce. Dovolatelka právní otázku aplikace obč. zák. konstruuje na základě jiného skutkového stavu, než jak byl v řízení zjištěn a stal se podkladem pro právní posouzení. Nenamítá tak nesprávné právní posouzení, nýbrž dovozuje jiný skutkový stav. Pokud namítá, že nebyla řádně zjištěna konkrétní výše škody, neboť nebylo prokázáno, přesně kdy a kde byly práce na pozemcích provedeny, opět se nejedná o námitku nesprávného právního posouzení, nýbrž tím napadá skutková zjištění. Tato námitka není způsobilou dovolací námitkou (srov. ) a nemůže založit přípustnost dovolání.

Právní názor odvolacího soudu na počátek běhu subjektivní promlčecí doby podle § 106 odst. 1 obč. zák. k uplatnění práva na náhradu škody za marně vynaložené investice do obhospodařování pozemků v době od 5. 12. 2006 do 31. 3. 2007, vázaný k okamžiku, kdy bylo žalobkyni sděleno, že nájemní smlouva na předmětné pozemky byla uzavřena s jinou společností, je logický a v souladu s judikaturou dovolacího soudu (např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2003, sp. zn. , ze dne 13. 11. 2003, sp. zn. , a ze dne 28. 1. 2004, sp. zn. , všechny publikované pod C 2202, C 2145 a C 2445 v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2015, sp. zn. ).

K námitce nedostatečné či změněné právní kvalifikace uplatněného nároku ze strany žalobkyně lze poukázat na konstantní judikaturu dovolacího soudu, z níž vyplývá, že žalobce není povinen uvádět v žalobě ustanovení zákona, jímž svůj nárok odůvodňuje, a právní kvalifikace nároku, pokud je v žalobě uvedena, není pro soud závazná, neboť právní posouzení věci podle předpisů hmotného práva náleží soudu. Jestliže nárok na peněžité plnění vychází ze skutkových tvrzení, jež umožňují posoudit uplatněný nárok po právní stránce i podle jiných norem, než jak je žalobcem navrhováno, je povinností soudu takto nárok posoudit, a to bez ohledu, zda je v žalobě právní důvod požadovaného plnění uveden či nikoliv (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2005, sp. zn. , ze dne 23. 1. 2002, sp. zn. , publikovaný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, sv. 13, pod C 962, ze dne 31. 7. 2003, sp. zn. , publikovaný pod č. 78/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Vada řízení, v této souvislosti namítaná, pak není způsobilým dovolacím důvodem (srov. ), neboť k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolací soud přihlédne, jen je-li dovolání přípustné (srov. věta druhá ).

Právní názor odvolacího soudu na dobu splatnosti nároku na náhradu škody je v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu a nepředstavuje otázku, jež by měla být v tomto případě posouzena jinak. Splatnost závazku z náhrady škody není stanovena právním předpisem a nebyla-li ani dohodnuta, platí podle ustanovení § 563 obč. zák., že dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2014, sp. zn. , ze dne 28. 7. 2015, sp. zn. ). Jestliže bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění dopisem ze dne 7. 5. 2007, později vystavená faktura neměla na takto vyvolanou splatnost již vliv.

Jak vyplývá z výše uvedeného, otázky předložené žalovanou dovolacímu soudu byly odvolacím soudem vyřešeny v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a dovolací soud neshledal důvod k jejich odlišnému posouzení v tomto případě.

Nejvyšší soud proto dovolání žalované podle věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. ledna 2016JUDr. Marta Škárová předsedkyně senátu