Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 3626/2015

32 Cdo 3626/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně Lucky Money a.s., se sídlem v Praze 5, Zbraslav, K výtopně 1224, PSČ 156 00, identifikační číslo osoby 27205746, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 2097/10, proti žalovanéRihs spol. s r.o., se sídlem v Praze 8, V Holešovičkách 1443/4, PSČ 180 00, identifikační číslo osoby 60616814, zastoupené Mgr. Jakubem Kotrbou, advokátem se sídlem v Praze 1, Těšnov 1059/1, o zaplacení 607 195 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. dubna 2015, č. j. -376, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Žalovaná podala dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku v celém rozsahu, jímž Vrchní soud v Praze potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23. dubna 2014, č. j. -336, ve výrocích, jimiž bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku 607 195 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení ve výši 123 868,80 Kč (výrok I.), a dále rozhodl o povinnosti žalované nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 26 716,80 Kč (výrok II.).

Podle ustanovení (dále jen „ “) v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Dovozuje-li dovolatelka přípustnost dovolání z ustanovení , které platilo do 31. prosince 2012, majíc za to, že napadený rozsudek má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, patrně přehlédla, že vzhledem k datu vydání rozsudku odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení – v souladu s bodem 7. článku II přechodných ustanovení části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a s bodem 2. článku II. přechodných ustanovení části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013.

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Může-li být dovolání přípustné jen podle ustanovení (jako je tomu v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné (srov. shodně například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 10, ročník 2014, pod číslem 116, a usnesení ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu). Tomuto požadavku však dovolatelka nedostála, odvozuje-li přípustnost dovolání z ustanovení platného před novelizací provedenou s účinností od 1. ledna 2013, čímž tak nevymezuje žádný ze čtyř rozdílných předpokladů přípustnosti dovolání uvedených v

Kromě toho je však třeba dovolatelce vytknout, že ohlášený dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci dle není vymezen způsobem uvedeným v ustanovení Rovněž v otázce dovolacího důvodu dovolatelka pomíjí novelizaci provedenou , odkazuje-li na ustanovení a b) , majíc za to, že řízení je stiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolatelka tak také přehlédla, že podle ustanovení dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Tím spíše pak nevyhovuje požadavkům na obligatorní náležitosti dovolání stanoveným v ustanovení dovolání v té části, v níž směřuje proti výrokům o nákladech řízení. Dovolatelka ani k této části rozhodnutí odvolacího soudu neuvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání a nesprávnost rozhodnutí. K těmto výrokům chybí v dovolání jakákoliv argumentace.

Uvedené nedostatky dovolání nelze již odstranit, neboť lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. ustanovení ), dovolatelce již uplynula. Jde přitom o takové vady, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedených náležitostí nelze posoudit přípustnost dovolání a není řádně vymezen dovolací důvod.

Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), odmítl dovolání proti rozsudku odvolacího soudu podle ustanovení pro vady.

K návrhu žalobkyně ze dne 4. srpna 2015 na záměnu účastníků řízení, dodanému do datové schránky soudu prvního stupně dne 9. září 2015 a odůvodněnému tím, že „v důsledku realizace projektu rozdělení formou odštěpení sloučením došlo ke dni zápisu projektu přeměny do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze (11.5.2015) k přechodu práv dosavadního žalobce, o něž v řízení jde, na nového žalobce„ a to společnost Hranotal one, s.r.o., se sídlem v Praze 5, Lochkov, Na písku 153, PSČ 154 00, identifikační číslo osoby 02755025, Nejvyšší soud nepřihlížel, neboť ustanovení pro dovolací řízení neplatí (srov. ustanovení ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. ustanovení větu druhou ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 25. ledna 2016

JUDr. Miroslav G a l l u s

předseda senátu