Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 2935/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., ve věci žalobce Společenství vlastníků jednotek Na Příkopě 814 Vsetín, PSČ 755 01, identifikační číslo osoby 26806738, zastoupeného JUDr. Josefem Červinkou, advokátem se sídlem v Novém Hrozenkově, Nový Hrozenkov 843, PSČ 756 04, proti žalované H & B REAL, a. s., se sídlem ve Vsetíně, Smetanova 1484, PSČ 755 01, identifikační číslo osoby 45197504, zastoupené JUDr. Věkoslavem Zezulou, advokátem se sídlem v Ostravě, Žerotínova 1155/3, PSČ 702 00, o zrušení rozhodčího nálezu, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. ledna 2014, č. j. -142, takto:

Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 20. května 2013, č. j. -95, zamítl žalobu, aby soud zrušil rozhodčí nález ze dne 21. prosince 2011, sp. zn. AHR 117/2011, vydaný rozhodcem JUDr. Bohuslavem Heczkem (výrok pod bodem I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok pod bodem II).

K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 24. ledna 2014, č. j. -142, rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil (výrok pod bodem I), změnil ve výroku o nákladech řízení tak, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 6 897 Kč (výrok pod bodem II) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok pod bodem III).

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, jehož přípustnost opírá o ustanovení , neboť postup rozhodce, který sám rozhodl o své nepodjatosti, nepovažuje za správný. Tímto postupem byla dovolateli upřena možnost účastnit se sporu a uplatnit procesní práva. Dovolatel poukazuje i na to, že Společenství vlastníků jednotek má pouze omezenou právní subjektivitu a není v této věci pasivně legitimováno, což považuje za otázku dovolacím soudem dosud neřešenou. Dovolatel spatřuje nesprávnost právního posouzení i v tom, že rozhodce neposoudil promlčení nároku, ani nepřihlédl k provedenému započtení pohledávky. Z těchto důvodů dovolatel Nejvyššímu soudu navrhuje, aby napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil.

Žalovaná se k dovolání vyjádřila tak, že jej považuje za zcela nedůvodné a navrhuje jeho zamítnutí. Upozornila na to, že žalobce se k nařízenému jednání před rozhodcem bez omluvy nedostavil, ani nepožádal o odročení jednání. Pokud žalobce trval na podjatosti rozhodce, měl podat návrh, aby o vyloučení rozhodce rozhodl soud podle , o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Dále žalovaná zpochybňuje tvrzení žalobce o nedostatku pasivní legitimace, neboť tato skutečnost by vedla k závěru, že žalobce neodpovídá za závazky. Tomu však nekoresponduje jednání žalobce v předcházejícím období, kdy sjednanou úplatu hradil.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) věc projednal podle , ve znění účinném do 31. prosince 2013 (srov. bod 2 článku II., , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas ( ) k tomu oprávněným subjektem (účastníkem řízení), který je řádně zastoupen advokátem ( a 4 ), se zabýval přípustností dovolání.

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dle ustanovení musí být v dovolání vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je (podle ) obligatorní náležitostí dovolání. Podle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. ) může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení (či jeho části).

Tomuto požadavku na vymezení přípustnosti dovolání však dovolatel v té části dovolání, kterou brojí proti způsobu, jímž odvolací soud právně posoudil postup rozhodce, který sám rozhodl o své nepodjatosti, nedostál.

Dle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu není dovolání přípustné podle , jestliže dovolatel jako důvod jeho přípustnosti předestírá dovolacímu soudu k řešení otázku hmotného nebo procesního práva, na níž rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. července 2013, sp. zn. ). Dovolání proto není přípustné v části, v níž dovolatel namítá nedostatek pasivní legitimace Společenství vlastníků jednotek, neboť na řešení této otázky napadené rozhodnutí nezávisí. Jak správně uvedl i odvolací soud, institut zrušení rozhodčího nálezu podle ustanovení zákona o rozhodčím řízení není žádným (řádným ani mimořádným) opravným prostředkem. Soudu nepřísluší přezkoumávat právní ani věcnou správnost rozhodčího nálezu, ale přezkoumává pouze to, zda byly splněny základní podmínky pro projednání a rozhodnutí věci před rozhodci (srov. zákona o rozhodčím řízení). Soud tedy nemohl přezkoumávat (a nezkoumal), zda bylo Společenství vlastníků jednotek v rozhodčím řízení pasivně legitimováno, či nikoli. Ze shodných důvodů není dovolání přípustné ani pro tu část dovolání, v níž dovolatel odvolacímu soudu vytýká, že se nezabýval otázkou promlčení a započtení.

Podle první věty dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Podle dovolání, které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě () odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne.

Nejvyšší soud proto dovolání žalobce odmítl podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř, neboť dovolání v části neobsahuje obligatorní náležitost a v části není přípustné.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 4. ledna 2016

JUDr. Kateřina Hornochová

předsedkyně senátu