Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 2727/2015

21 Cdo 2727/2015

U S N E S E N Í

D. K.

1) E. R.

, zastoupené JUDr. Petrem Andělem, advokátem se sídlem v Praze 4, Na Podkovce č. 282/12, a

2) Ing. J. K.

, zastoupenému JUDr. Alešem Ondrušem, advokátem se sídlem v Brně, Bubeníčkova č. 502/42, o určení, že na nemovitostech neváznou zástavní práva, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. října 2014, č. j. 18 Co 261, 262/2014-354, takto:

Dovolání žalobce

se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 10. 2014, č. j. 18 Co 261, 262/2014-354, není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k výkladu ustanovení a z hlediska dodržení všech obsahových náležitostí znaleckého posudku (revizního znaleckého posudku) srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. ledna 2014, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 38/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v němž byl přijat právní názor, že, splňuje-li znalecký posudek předložený účastníkem řízení předpoklady stanovené v a , pohlíží se na něj jako na znalecký posudek vyžádaný soudem, a že to platí i tehdy, jde-li o revizní znalecký posudek, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. srpna 2014, sp. zn. , v němž byl přijat právní názor, že při úvaze o aplikaci ustanovení je třeba na znalecký posudek vyhotovený mimo řízení a splňující náležitosti revizního znaleckého posudku pohlížet stejně jako na revizní znalecký posudek vyžádaný soudem; k výkladu ustanovení a 3 a srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. června 2014, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 93/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a právní názor uvedený v jeho odůvodnění, podle kterého „výsledky hodnocení důkazů umožňují soudu přijmout závěr o pravdivosti skutečnosti, která je předmětem dokazování, jestliže na jejich základě lze nabýt jistoty (přesvědčení) o tom, že se tato skutečnost opravdu stala, aniž by o tom mohly být rozumné pochybnosti. Vytvářejí-li výsledky hodnocení důkazů podmínky pouze pro úsudek, že je možné (více či méně pravděpodobné), že se dokazovaná skutečnost stala, a připouštějí-li tedy i možnost (větší či menší pravděpodobnost) toho, že se dokazovaná skutečnost naopak nestala, nelze učinit závěr o pravdivosti této skutečnosti. V takovém případě soud rozhodne v neprospěch toho účastníka, v jehož zájmu bylo podle hmotného práva prokázat tvrzenou skutečnost.“] a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak.

V souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu (srov. například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 21. prosince 2010, sp. zn. , ze dne 19. května 2011, sp. zn. , nebo ze dne 21. prosince 2012, sp. zn. ) je i výklad ustanovení , , ve znění účinném do 31. 12. 2013, a závěr odvolacího soudu o nezbytnosti bezpečného zjištění pro prokázání jednání v duševní poruše, s tím, že „za bezpečné zjištění je třeba považovat tzv. procesní pravdu, tedy skutkový závěr, jehož vysoká pravděpodobnost je odůvodněna pomocí dílčích prokázaných zjištění a bezchybné logické dedukce“.

Napadené usnesení odvolacího soudu – jak vyplývá z jeho odůvodnění - současně vychází také z právního názoru Ústavního soudu, který byl vyjádřen v nálezu ze dne 20. srpna 2014, sp. zn. , ve znění usnesení (opravného) ze dne 10. září 2014 (který při vymezení tzv. důkazního standardu pro vyslovení neplatnosti právního úkonu pro duševní poruchu jednající osoby hovoří o stanovení „vysoké míry pravděpodobnosti prokázání“).

V části dovolání, v níž žalobce uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení [kromě výčtu vad, které podle jeho názoru mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, k nimž může dovolací soud přihlédnout – jak vyplývá z ustanovení - jen je-li dovolání přípustné, dovolatel podrobuje kritice skutková zjištění, na nichž odvolací soud založil svůj závěr o tom, že žalobce nejednal při podpisu zástavních smluv dne 28. 12. 2009 a dne 11. 1. 2010 v duševní poruše, která by jej činila k tomuto úkonu neschopným ve smyslu ustanovení , , ve znění účinném do 31. 12. 2013, a nesouhlasí s tím, jak odvolací soud hodnotil provedené důkazy (zejména v řízení provedené znalecké posudky, konkrétně žalovanou 1) předložený ústavní znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, o duševním stavu žalobce, který byl vypracován Psychiatrickým centrem Bohnice na základě pověření Obvodním soudem pro Prahu 10 v řízení vedeném pod sp. zn. , a který je koncipován jako revizní ve vztahu k posudku MUDr. Karla Hynka, MUDr. Otto Matanelliho, z nichž vycházeli v souvisejících řízeních mezi týmiž účastníky znalci MUDr. Michal Maršálek, CSc., a MUDr. Ilja Žukov, CSc.; tím, že dovolatel na odlišném hodnocení provedených důkazů zakládá jiné závěry o skutkovém stavu věci a na nich buduje odlišný právní názor na věc, nezpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem, ale skutková zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující], dovolaní trpí nedostatky, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení věty první odmítl.

Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. prosince 2015

JUDr. Mojmír Putna

předseda senátu