Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3018/2015

30 Cdo 3018/2015

U S N E S E N Í

M. R.

České republice – Ministerstvu spravedlnosti,

se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. března 2015, č. j. -267, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze jako soud odvolací (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 3. března 2015, č. j. -267, výrokem I potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 27. června 2013, č. j. -206, jímž soud prvního stupně zamítl žalobu na zaplacení částky 63 250 Kč s příslušenstvím (výrok I), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Výrokem II pak odvolací soud stanovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odvolací soud ve věci rozhodoval opětovně po té, co jeho předchozí rozsudek ze dne 3. prosince 2013, č. j. -242, byl rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 17. prosince 2014, č. j. -255, zrušen a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalobce se částky 63 250 Kč s příslušenstvím domáhal jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného před Obvodním soudem pro Prahu 2 pod sp. zn. .

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle ustanovení , , ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (viz čl. II bod 7 a čl. II bod 2 ), dále jen „ “, odmítl.

Vymezuje-li žalobce splnění předpokladu přípustnosti dovolání předně nastolením otázky, zda lze porušení vázanosti odvolacího soudu právním názorem soudu dovolacího spatřovat v tom, že odvolací soud závazný právní názor dovolacího soudu sice formálně dodrží, avšak současně přehodnotí jinou již posuzovanou otázku, nemůže přípustnost dovolání podle založit, neboť při řešení této otázky se odvolací soud neodchýlil od řešení přijatého v judikatuře Nejvyššího soudu.

Odvolací soud je s ohledem na ve spojení s vázán jen takovým právním názorem, který byl skutečným základem zrušovacího rozhodnutí dovolacího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. října 2011, sp. zn. ). V projednávané věci byl však podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. prosince 2014, č. j. -255, odvolací soud vázán právním názorem dovolacího soudu při řešení jiných otázek (délka řízení, krácení základní částky z důvodu zohlednění počáteční doby řízení) než té, kterou podle žalobce v napadeném rozhodnutí přehodnotil (snížení základní částky z důvodu významu řízení pro poškozeného).

Ani druhá žalobcem nastolená otázka, zda faktická vědomost poškozeného o existenci rozhodnutí, kterým se řízení končí, ještě předtím než bylo toto rozhodnutí poškozenému doručeno, může mít vliv na posouzení kritéria významu řízení pro poškozeného, nemůže přípustnost dovolání podle založit, neboť ohledně ní nepředstavuje rozsudek odvolacího soudu jiné řešení, než jakého bylo dosaženo v judikatuře Nejvyššího soudu.

Náhrada nemateriální újmy má sloužit ke kompenzaci stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován (srov. část V. stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 13. dubna 2011, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jen „Stanovisko“). Dozvěděl-li se poškozený z jiného spisu o existenci rozhodnutí dovolacího soudu, jímž se namítané řízení končí, pak i přes to, že mu toto rozhodnutí dosud nebylo doručeno, mohla mít tato skutečnost vliv na zásah či ovlivnění jeho životní situace nepřiměřenou délkou daného řízení [srov. část IV. d) Stanoviska]. Není ostatně vyloučeno, aby se význam předmětu řízení pro poškozeného v průběhu řízení měnil (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2012, sp. zn. ).

Dovolání napadající rozsudek odvolacího soudu v rozsahu, v němž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení, neobsahuje zákonné náležitosti ( ), a v dovolacím řízení proto nelze pro vady dovolání v uvedeném rozsahu pokračovat.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 15. prosince 2015

JUDr. Pavel Simon

předseda senátu