Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2769/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobkyně CG HOLDING, s.r.o., IČ 24657344, se sídlem v Praze 2, Anny Letenské 34/7,zastoupené JUDr. Petrem Hromkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 2, Vinohradská 34/30, proti žalované České republice – Českému telekomunikačnímu úřadu, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 219, o zaplacení 107 499,57 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. ledna 2015, č. j. -174, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Žalobkyně se proti České republice domáhala zaplacení částky v celkové výši 107 499,57 Kč s příslušenstvím jako součtu jednotlivých náhrad (zadostiučinění) za nemajetkovou újmu, která jí měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce správních řízení vedených u Českého telekomunikačního úřadu (dále jen „ČTÚ“) pod č. j. -637 (požadované zadostiučinění 833,33 Kč), ČTÚ-103 268/2010-638, ČTÚ-103 269/2010-638, ČTÚ-103 272/2010-638, -637, -637 (požadované zadostiučinění za každé jednotlivé řízení ve výši 1 666,66 Kč), ČTÚ-103 173/2010-635 (požadované zadostiučinění 2 499,99 Kč), ČTÚ-103 350/2010-637, -635 (požadované zadostiučinění za každé jednotlivé řízení ve výši 3 333,32 Kč), ČTÚ-102 821/2010-635 (požadované zadostiučinění 4 166,65 Kč), ČTÚ-103 096/2010-631, -631, ČTÚ-103 070/2010-631, ČTÚ-105 259/2010-634, ČTÚ-105 251/2010-634, ČTÚ-105 254/2010-634, ČTÚ-103 249/2010-635, ČTÚ-103 106/2010-631, ČTÚ-103 139/2010-631, -631, ČTÚ-103 078/2010-631, -631, -631, -631, -631, -631, -631 (požadované zadostiučinění za každé jednotlivé řízení ve výši 4 999,98 Kč).

Obvodní soud pro Prahu 9 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 18. září 2014, č. j. -124, konstatoval, že nesprávným úředním postupem ČTÚ, který o návrzích vedených pod č. j. ČTÚ-103 096/2010, ČTÚ-103 179/2010, ČTÚ-103 070/2010, ČTÚ-105 259/2010, ČTÚ-103 268/2010, ČTÚ-103 357/2010, ČTÚ-105 251/2010, ČTÚ-105 254/2010, ČTÚ-103 249/2010, ČTÚ-103 350/2010, ČTÚ-103 269/2010, ČTÚ-103 229/2010, ČTÚ-103 272/2010, ČTÚ-103 106/2010, ČTÚ-103 139/2010, ČTÚ-103 173/2010, ČTÚ-103 345/2010, ČTÚ-103 078/2010, ČTÚ-103 330/2010, ČTÚ-103 326/2010, ČTÚ-103 333/2010, ČTÚ-103 514/2010, ČTÚ-103 557/2010, ČTÚ-103 560/2010, ČTÚ-103 177/2010, ČTÚ-103 559/2010, ČTÚ-102 821/2010 nerozhodl ve lhůtě stanovené v , o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, bylo porušeno právo žalobkyně (výrok I), zamítl žalobu na zaplacení částky 107 499,57 Kč s příslušenstvím (výrok II) a rozhodl, že se žalobkyni právo na náhrada nákladů řízení nepřiznává (výrok III).

K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze jako soud odvolací v napadeném rozsudku výrokem I potvrdil ve výroku II rozsudek soudu prvního stupně a ve výroku III jej změnil tak, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně. Ve výroku II rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (viz čl. II bod 7 a čl. II bod 2 ), dále jen „“, odmítl.

V případě řízení, jehož předmětem je částka skládající se z několika samostatných nároků odvíjejících se od odlišného skutkového základu, má rozhodnutí o každém z těchto nároků charakter samostatného výroku a přípustnost dovolání je třeba zkoumat ve vztahu ke každému z těchto nároků samostatně, a to bez ohledu na to, že tyto nároky byly uplatněny v jednom řízení a že o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. srpna 2003, sp. zn. , proti němuž podanou ústavní stížnost Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 26. května 2004, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2011, sp. zn. ). Tak je tomu i v posuzované věci, kdy odvolací soud rozhodoval o nárocích žalobkyně vyplývajících ze shora označených správních řízení, za jejichž nepřiměřenou délku požaduje zadostiučinění v penězích. Dovolání v rozsahu nároku plynoucího ze správního řízení č. j. -637, -638, ČTÚ-103 269/2010-638, ČTÚ-103 272/2010-638, -637, -637, -635, -637, -635, ČTÚ-102 821/2010-635, -631, -631, ČTÚ-103 070/2010-631, ČTÚ-105 259/2010-634, ČTÚ-105 251/2010-634, ČTÚ-105 254/2010-634, ČTÚ-103 249/2010-635, ČTÚ-103 106/2010-631, ČTÚ-103 139/2010-631, -631, ČTÚ-103 078/2010-631, -631, -631, -631, -631, -631, -631 není přípustné s ohledem na ustanovení , neboť ohledně nich bylo odvolacím soudem rozhodnuto o nárocích nepřesahujících svou výší částku 50 000 Kč (viz výše).

Dále se Nejvyšší soud zabýval přípustností dovolání v části týkající se námitky žalobkyně o nesprávném právním posouzení věci v otázce náhrady nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Námitky, že náklady na právní zastoupení žalobkyně advokátem v kompenzačním řízení nelze považovat za vynaložené neúčelně a jejich náhradu nelze odepřít z důvodu, který uvádí žalovaná v projednávané věci, a že soudy nepřiznaly žalobkyni náhradu nákladů řízení, přestože měla v kompenzačním řízení plný procesní úspěch, přípustnost dovolání podle nezakládají, neboť ohledně nich nepředstavuje rozsudek odvolacího soudu jiné řešení, než jakého bylo dosaženo v judikatuře Nejvyššího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. února 2015, sp. zn. , proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 11. srpna 2015, sp. zn. , nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 20. září 2012, sp. zn. , usnesení Ústavního soudu ze dne 23. srpna 2012, sp. zn. ).

Zbylá námitka žalobkyně (spočívající v nesprávném posouzení míry procesního úspěchu žalobkyně v kompenzačním řízení) se týká otázky, na jejímž vyřešení napadené rozhodnutí nezávisí, neboť odvolací soud na jejím řešení své rozhodnutí nezaložil. Úvaha odvolacího soudu o částečném procesním úspěchu žalobkyně je sice v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu, avšak i v případě, že by odvolací soud správně uzavřel, že přiznání zadostiučinění formou konstatování porušení práva je nutné hodnotit jako plný procesní úspěch žalobkyně v kompenzačním řízení, nic by to nezměnilo na skutečnosti, že náklady právního zastoupení v daném případě odvolací soud nepovažoval za náklady vynaložené účelně.

K žalobkyní namítaným vadám řízení by mohl Nejvyšší soud přihlédnout jen v případě, pokud by bylo dovolání přípustné ( ), což není.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 15. prosince 2015

JUDr. Pavel S i m o n předseda senátu