Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 4321/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Marka Doležala a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobkyně Českomoravský len a. s., se sídlem v Humpolci, Lnářská 499, PSČ 396 12, identifikační číslo osoby 46679138, zastoupené JUDr. Tomášem Radou, advokátem, se sídlem v Brně, Hlinky 505/118, PSČ 603 00, proti žalovanému Ing. Z. Š., zastoupenému JUDr. Evou Metzkerovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Rumunská 1720/12, PSČ 120 00, o zaplacení 15,965.910 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. června 2014, č. j. -594, takto:

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 22. července 2013, č. j. -538, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 15,965.910 Kč s příslušenstvím (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výroky II. a III.).

V záhlaví označeným rozsudkem Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalobkyně potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Jde přitom v pořadí již o čtvrté rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé. Usnesením ze dne 31. března 2008, č. j. -275, odvolací soud k odvolání žalobkyně zrušil rozsudek soudu prvního stupně ze dne 25. června 2007, č. j. -218, a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Poté soud prvního stupně o věci znovu rozhodl rozsudkem ze dne 11. března 2009, č. j. -363, který odvolací soud k odvolání žalobkyně potvrdil rozsudkem ze dne 19. listopadu 2009, č. j. -417. Nejvyšší soud k dovolání žalobkyně rozsudkem ze dne 24. října 2012, č. j. -455, zrušil rozsudek odvolacího soudu ze dne 19. listopadu 2009, č. j. -417, a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Následně odvolací soud usnesením ze dne 8. ledna 2013, č. j. -467, zrušil rozsudek soudu prvního stupně ze dne 11. března 2009, č. j. -363, a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Proti v záhlaví označenému rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jež Nejvyšší soud podle a 2 , (dále též jen „“), odmítl. Učinil tak proto, že dovolání, které není přípustné podle , neshledal přípustným ani podle

Odvolací soud založil napadené rozhodnutí na závěru, podle něhož mezi tvrzeným protiprávním jednáním žalovaného a vznikem škody není dána příčinná souvislost, neboť škoda (v podobě zaplacení smluvní pokuty) dovolatelce vznikla nikoliv v důsledku uzavření „kooperační smlouvy“ žalovaným a jejího plnění, nýbrž v důsledku neplnění smlouvy (o němž rozhodlo představenstvo dovolatelky), přičemž dovolatelka neprokázala tvrzení, že „smlouva by při jejím plnění dovolatelce přivodila ztrátu cca 50.000.000 Kč, a to jen za rok 2000“.

Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu je otázka existence příčinné souvislosti otázkou skutkovou, neboť v řízení se zjišťuje, zda škodná událost a vzniklá škoda na straně poškozeného jsou ve vzájemném poměru příčiny a následku. Příčinná souvislost se nepředpokládá, nýbrž musí být prokázána; právní posouzení příčinné souvislosti spočívá ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. října 2010, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 49/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Zpochybňuje-li dovolatelka závěr odvolacího soudu, podle kterého mezi jednáním žalovaného a škodou dovolatelce vzniklou není příčinná souvislost, jde o kritiku skutkových zjištění, nikoliv o právní posouzení příčinné souvislosti. Dovolatelka tudíž Nejvyššímu soudu nepředkládá žádnou otázku procesního či hmotného práva, na jejímž posouzení napadené rozhodnutí spočívá a jež by splňovala předpoklady vymezené v

Jelikož závěr odvolacího soudu o neexistenci příčinné souvislosti mezi jednáním žalovaného a vznikem škody byl sám o sobě důvodem pro zamítnutí žaloby, nemůže na výsledku řízení ničeho změnit ani případná nesprávnost ostatních (dovoláním rovněž zpochybněných) právních závěrů odvolacího soudu.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. prosince 2015

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu