Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 2664/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. v právní věci žalobkyně LIP distribution s.r.o., se sídlem Strakonice, Velké náměstí 140, PSČ 38601, identifikační číslo osoby 26086808, zastoupené JUDr. Vojtěchem Vávrou, LL.M., advokátem se sídlem Praha 1, Školská 32, proti žalované ČSOB Pojišťovna, a. s., člen holdingu ČSOB, se sídlem Pardubice, Masarykovo náměstí 1458, PSČ 530 02, identifikační číslo osoby 45534306, o zaplacení 237 792,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 2. března 2015, č. j. -197, takto:

I. Dovolání žalobkyně se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Nejvyšší soud České republiky, jako soud dovolací, postupoval v dovolacím řízení a o dovolání rozhodl podle , (dále jen „“), ve znění účinném do 31. 12. 2013 (článek II., bod 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů).

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 2. března 2015, č. j. -197, není přípustné podle , neboť napadené rozhodnutí nezávisí ve smyslu na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení by se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, jak dovolatelka namítá.

Spatřuje-li dovolatelka přípustnost dovolání v tom, že odvolací soud se odchýlil od judikatury dovolacího soudu týkající se výkladů pojmů, a to od rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. , nepoužil-li ve smyslu uvedeného rozhodnutí výkladu pojmů, které lze vykládat rozdílným způsobem, a to v daném případě pojmu nahodilá událost a pojem záplavy, nutno konstatovat, že soudy v posuzovaném případě správně neaplikovaly výkladová pravidla, neboť ze skutkových zjištění plyne jednoznačný význam těchto pojmů. Odvolací soud učinil skutkový závěr, že se v daném případě nejedná o záplavu, jak ji definují všeobecné pojistné podmínky (dále jen VPP), které byly součástí pojistné smlouvy č. 8044484216, uzavřené dne 1. 6. 2011 mezi účastníky, a následně učinil v souladu se skutkovými zjištěními jediný možný závěr, že se nejedná o nahodilou událost, resp. škodní událost v důsledku záplavy, kterou se podle čl. IX odst. 30 VPP rozumí vytvoření souvislé vodní plochy, jež po určitou dobu stojí nebo proudí v místě pojištění, a jestliže podle čl. IV. odst. 1 písm. e) VPP se pojištění nevztahuje na škody vzniklé nesprávnou obsluhou, bylo-li zjištěno, že k poškození pojištěného vozidla žalobkyně došlo tím, že do motoru byla nasáta voda během jízdy vodou v rozporu s návodem výrobce vozidla, podle něhož může řidič projet s vozidlem místem, kde hloubka vody dosahuje maximálně 30 cm, a to pouze krokem, přičemž ze znaleckého posudku vyplynulo, že voda se do motoru vozidla dostala nikoliv prostým zaplavením stojícího vozu, ale projetím vodou s hloubkou vyšší než 30 cm a vyšší rychlostí než krokem, tedy ne tak, aby se vlivem jízdy ve vodě nevytvořila vlna vyšší než 30 cm. O tom, že vozidlo projelo vodou o hloubce nejméně 60 cm svědčily stopy na chladiči, podle čehož bylo znalcem zjištěno, že voda se dostala až k hraně kapoty, tj. nad sání vzduchu umístění ve výšce 60 cm nad vozovkou.

Pokud dovolatelka namítá, že skutkové závěry soudu nemají oporu v provedeném dokazování a nesouhlasí s tím že řidič vozidla vjel vědomě s vozidlem do místa s hloubkou vody, která způsobila zaplavení vozidla a poškození motoru, a že odvolací soud podle ní nesprávně hodnotil či pominul některé provedené důkazy, směřují tyto námitky dovolatelky do skutkových závěrů odvolacího soudu a do vad řízení. Jsou-li však obsahem dovolání námitky k nesprávnému hodnocení důkazů a ke skutkovým zjištěním odvolacího soudu, není těmito námitkami vymezena přípustnost dovolání podle a uplatněn dovolací důvod uvedený v , že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ) nelze (ani v režimu dovolacího řízení podle ve znění účinném od 1. ledna 2013) úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod označením 4/2014). Otázka týkající se hodnocení důkazu v konkrétním sporu není otázkou hmotného ani procesního práva, která by zakládala přípustnost dovolání podle Přípustnost dovolání podle nemohou založit ani námitky ke konkrétnímu procesnímu postupu soudu, tedy námitky týkající se vad řízení, které dovolatelka spatřuje ve vadném postupu odvolacího soudu spočívající v neúplném dokazování. Těmito námitkami rovněž nebyl uplatněn možný dovolací důvod uvedený v , tj. že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Nejvyšší soud proto z uvedených důvodů dovolání žalobkyně podle ustanovení věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. prosince 2015

JUDr. Kateřina H o r n o ch o v á

předsedkyně senátu