Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Nd 279/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobkyně J. K., zastoupené JUDr. Igorem Krajčíkem, advokátem, se sídlem v Lipové – lázních, Horní Lipová 271, PSČ 790 63, proti žalovanému Ing. J. K., zastoupenému Mgr. Davidem Raifem, advokátem, se sídlem v Jeseníku, Krameriova 503/9, PSČ 790 01, o výživné manželky, vedené u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. , o návrhu žalobkyně na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví označené věci žalobkyně podáním ze dne 10. února 2015 (č. l. 111), doplněném podáním ze dne 12. června 2015 (č. l. 12), navrhla přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Berouně. Na odůvodnění uvádí, že se přestěhovala do obce T. v okrese B. za účelem péče o svou matku, což současně dokládala lékařskou zprávou (č. l. 130). Dále tvrdí, že je v důchodu, že její měsíční příjem činí pouze 4 486 Kč a že dojíždění k Okresnímu soudu v Jeseníku je pro ni časově i finančně náročné. Argumentuje i tím, že ani žalovaný již nebydlí v obvodu Okresního soudu v Jeseníku. Konečně poukazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. dubna 2015, sp. zn. , jímž Nejvyšší soud přikázal k projednání Okresnímu soudu v Berouně věc vedenou u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. (řízení o rozvod manželství mezi žalobkyní a žalovaným).

Žalovaný ve svém vyjádření s delegací nesouhlasí, byť připouští, že ani on již nebydlí v obvodu Okresního soudu v Jeseníku. Zdůrazňuje, že žalobkyně je od počátku zastoupena advokátem, byl již proveden důkaz její účastnickou výpovědí a její osobní účast u jednání tak není nezbytná. Pro případ, že by věc měla být delegována, navrhuje, aby byla přikázána k projednání Okresnímu soudu v Olomouci jako jeho nynějšímu obecnému soudu.

Podle ustanovení , (dále jen ), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).

Nejvyšší soud zkoumal návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti jako soud nejblíže společně nadřízený Okresnímu soudu v Jeseníku, u nějž je věc vedena, i Okresnímu soudu v Berouně, jemuž má být věc přikázána ( věta první ).

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně.

Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38d). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik závažné a významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.).

V daném případě Nejvyšší soud shledal, že níže uvedené okolnosti případu jsou ve svém souhrnu do té míry významné, že přikázání věci jinému soudu odůvodňují.

Nejvyšší soud přihlédl především k tomu, že žalobkyně zajišťuje nezbytnou nepřetržitou péči o svou matku, která je vysokého věku a trpí těžkými zdravotními problémy, jež jí způsobují téměř nulovou soběstačnost. Matka žalobkyně nemá jiné rodinné příslušníky, kteří by se o ni mohli postarat, přičemž v místě jejího trvalého bydliště (obci T. v obvodu Okresního soudu v Berouně) není k dispozici žádná profesionální ošetřovatelská péče (srov. lékařskou zprávu na č. l. 130). Současně vzal do úvahy sociální poměry žalobkyně, které byly i důvodem pro přiznání osvobození od soudních poplatků v rozsahu 50 %. Přihlédl též k tomu, že oba účastníci řízení již nebydlí v obvodu Okresního soudu v Jeseníku.

Za podstatné pak Nejvyšší soud považuje i to, že usnesením sp. zn. , přikázal Okresnímu soudu v Berouně k projednání a rozhodnutí řízení o rozvod manželství žalobkyně a žalovaného, vedené dosud rovněž u Okresního soudu v Jeseníku. Není rozumného důvodu, aby tato řízení neprobíhala u stejného okresního soudu (tím spíše, že i řízení o rozvod manželství probíhá již několik let; je vedeno od roku 2012).

Přestože žalovaný s návrhem na delegaci nesouhlasí, neuvádí žádné okolnosti, jež by opodstatňovaly závěr, že se jej přikázání věci významně nepříznivě dotkne. A to na rozdíl od žalobkyně, pro kterou je za stávající situace krajně obtížné zúčastnit se projednávané věci před jiným soudem než Okresním soudem v Berouně.

Nejvyšší soud proto návrhu žalobkyně vyhověl a věc podle ustanovení přikázal Okresnímu soudu v Berouně.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. listopadu 2015

Mgr. Milan P o l á š e k

předseda senátu