Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2452/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Pavla Vlacha v právní věci žalobkyně Ing. M. A., zastoupené JUDr. Ivanem Peclem, advokátem se sídlem v Brně, Zábrdovická 15/16, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o 300 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. února 2015, č. j. -179, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 14. října 2014, č. j. -148, uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 131 900 Kč (výrok I), ve zbývající části žalobu zamítl (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky III, IV a V). Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I změnil tak, že žalobu o zaplacení 131 900 Kč zamítl (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky II a III).

Žalobkyně se v řízení (po částečném zpětvzetí žaloby) domáhala náhrady škody ve výši 300 000 Kč, která jí měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu soudního exekutora.

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (viz čl. II bod 7 a čl. II bod 2 ), dále jen „“, odmítl.

Žalobkyně jako otázku procesního práva, na jejímž vyřešení napadené rozhodnutí závisí, a při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu, vymezila otázku, zda odvolací soud vydal tzv. překvapivé (nepředvídatelné) rozhodnutí.

Uvedená otázka však nemůže založit přípustnost dovolání podle , neboť odvolací soud se při vydání svého rozhodnutí neodchýlil od judikatury Nejvyššího soudu, týkající se nepředvídatelného neboli překvapivého rozhodnutí, jestliže věc posoudil jinak na základě námitky nesprávného právního posouzení věci, již žalovaná uplatnila v odvolání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. března 2010, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2007, sp. zn. , na který ostatně sama žalobkyně v dovolání odkazuje, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. listopadu 2015, sp. zn. ).

Dovolání napadající rozsudek odvolacího soudu v rozsahu, v němž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, neobsahuje zákonné náležitosti ( ) a v dovolacím řízení proto nelze pro vady dovolání v uvedeném rozsahu pokračovat.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 3. prosince 2015

JUDr. Pavel Simon

předseda senátu