Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2365/2015

30 Cdo 2365/2015

U S N E S E N Í

Mgr. V. K.

České republice – Ministerstvu spravedlnosti,

se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 1 611 500 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 2. 2015, č. j. - 198, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Ostravě jako soud prvního stupně rozhodl rozsudkem ze dne 8. 8. 2014, č. j. -165, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 200 000 Kč s příslušenstvím (výrok I), dále zamítl žalobu co do částky 247 000 Kč s příslušenstvím (výrok II) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 170 454 Kč.

Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I v části, která ukládá žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 100 000 Kč s příslušenstvím, a ve zbývající části výrok I rozsudku změnil tak, že žaloba se v rozsahu zbývajících 100 000 Kč s příslušenstvím zamítá. Dále rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.

Uvedených nároků se žalobce domáhal jako náhrady nemajetkové újmy, která mu byla způsobena trestním stíháním, skončeným pro něj zproštěním obžaloby.

Proti rozsudku odvolacího soudu v rozsahu výroku I podal žalobce včasné dovolání, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 a čl. II bod 2 ), dále jen „ “, odmítl jako nepřípustné.

Nejvyšší soud opakovaně konstatuje, že stanovení formy nebo výše přiměřeného zadostiučinění je především úkolem soudu prvního stupně a přezkum úvah tohoto soudu úkolem soudu odvolacího. Přípustnost dovolání nemůže založit pouhý nesouhlas s výší přisouzeného zadostiučinění, neboť ta se odvíjí od okolností každého konkrétního případu a nemůže sama o sobě představovat jiné řešení ve smyslu Dovolací soud při přezkumu výše zadostiučinění v zásadě posuzuje právní otázky spojené s výkladem podmínek a kritérií obsažených v , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění , přičemž výslednou částkou se zabývá až tehdy, byla-li by vzhledem k aplikaci tohoto ustanovení na konkrétní případ zcela zjevně nepřiměřená, což v případě žalobce není. Jinými slovy, dovolací soud posuzuje v rámci dovolacího řízení, jakožto řízení o mimořádném opravném prostředku, jen správnost základních úvah soudu, jež jsou podkladem pro stanovení výše přiměřeného zadostiučinění. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 122/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dospěl k závěru, že ve věcech nároků na náhradu nemajetkových újem způsobených rozhodnutími o zahájení trestního stíhání, jestliže takové trestní stíhání neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, soudy při stanovení formy či výše zadostiučinění vychází především z povahy trestní věci, též z délky trestního stíhání, a především dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby. Rozhodnutí odvolacího soudu se v této věci s těmito požadavky vypořádává. Dovolatel se ve svém dovolání však omezuje toliko na vyjádření nesouhlasu právě s výší přiznaného zadostiučinění, které bez dalšího považuje za nepřiměřeně nízké, a nesprávnou aplikaci rozhodných kritérií vůbec nenamítá. Pominutí podmínek pro „zvýšení odškodnění pro dlouhé trvání kompenzačního řízení“ odvolacím soudem zmíněné v dovolání pak neodpovídá okolnosti, že návrh na odškodnění újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení nebyl vůbec předmětem tohoto řízení.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 1. prosince 2015

JUDr. František Ištvánek

předseda senátu