Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 4688/2015

33 Cdo 4688/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobce J. M., zastoupeného JUDr. Evou Pavlíčkovou, advokátkou se sídlem Zlín, Hluboká 1366, proti žalovanému J. O., zastoupenému JUDr. Petrem Breburdou, advokátem se sídlem Olomouc, Legionářská 1085/8, o 100.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 26. 5. 2015, č. j. -142, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 25. 11. 2014, č. j. -104, ve znění opravných usnesení ze dne 4. 2. 2015, č. j. -113, a ze dne 10. 3. 2015, č. j. -122, zamítl žalobu o zaplacení 100.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % p. a. od 15. 10. 2013 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 26. 5. 2015, č. j. -142, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle , , ve znění do 31. 12. 2013 (srovnej čl. II bod 2. , dále jen „ “), neboť napadené rozhodnutí nezávisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, a nejedná se ani o případ, kdy má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Žalobce spatřuje přípustnost dovolání ve smyslu v tom, že odvolací soud neaplikoval ustanovení , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 - dále jen „obč. zák.“ (srovnej ), na žalovaným uplatněnou námitku promlčení a nevzal v potaz judikaturu Nejvyššího soudu, konkrétně rozhodnutí ze dne 29. 7. 2010, sp. zn. , ze dne 8. 9. 2010, sp. zn. , a ze dne 31. 8. 2004, sp. zn. , ani Ústavního soudu ze dne 26. 2. 1998, sp. zn. , a ze dne 6. 9. 2005, sp. zn. . Řešení k dovolacímu přezkumu nastolené otázky však přípustnost dovolání nezakládá. Odvolací soud se v souladu s ustálenou judikaturou (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2002, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 59/2004, jakož i žalobcem citovaný nález Ústavního soudu ze dne 6. 9. 2005, sp. zn. ) náležitě zabýval pro věc rozhodnými okolnostmi daného případu a svůj závěr o tom, že námitka promlčení uplatněná žalovaným není v rozporu s dobrými mravy, dostatečně zdůvodnil. Argumentuje-li žalobce vlastní verzí skutku ve prospěch právního závěru, že námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy, neuplatňuje tím ve skutečnosti dovolací důvod podle , nýbrž vyjadřuje nesouhlas se zjištěným skutkovým stavem věci; ten však v dovolacím řízení zpochybnit nelze.

K námitkám obsaženým v doplnění dovolání ze dne 1. 10. 2015, které žalobce podal až po uplynutí dovolací lhůty, Nejvyšší soud již přihlížet nemohl ( a contrario).

Nejvyšší soud z uvedených důvodů dovolání odmítl ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 24. listopadu 2015

JUDr. Blanka M o u d r á

předsedkyně senátu