Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tvo 29/2015

11 Tvo 29/2015-11

U S N E S E N Í

Z. I. ,

Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. sestížnost obviněného Z. I. z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

I.

Městský soud v Praze rozsudkem sp. zn. ze dne 9. 2. 2015 uznal Z. I. vinným v bodech 1. a 2. zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku a pod body 4. – 6. stejným zločinem, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku. Podle tohoto rozsudku měl obviněný neoprávněně zprostředkovat a pro jiného přechovávat omamnou látku – 2,5 kg heroinu, jednak se měl podílet na jednání, které bezprostředně směřovalo k neoprávněnému nabídnutí, zprostředkování a prodeji omamné látky – téměř 6 kg kokainu. Uvedených jednání se měl dopustit jako člen organizované skupiny a ve velkém rozsahu. Za to mu Městský soud v Praze uložil trest odnětí svobody v trvání 11 (jedenácti) let, se zařazením do věznice se zvýšenou ostrahou, vč. trestu propadnutí věci, konkrétně částky 15.000,- Kč. (Uvedeným rozsudkem bylo současně odsouzeno ještě šest dalších spolupachatelů).

Proti tomuto rozsudku podal Z. I. (společně s dalšími odsouzenými a státním zástupcem) odvolání. Veřejné zasedání k projednání podaných odvolání bylo nařízeno na 29. – 30. 6. 2015. Tohoto zasedání se však z důvodu pracovní neschopnosti nezúčastnila obhájkyně JUDr. Beáta Kolcunová, a proto Vrchní soud v Praze ve veřejném zasedání konaném dne 29. 6. 2015 rozhodl podle § 23 odst. 1 tr. ř. o vyloučení řízení vedeného proti obv. Z. I. ze společného řízení. Následně Vrchní soud v Praze opakovaně nařídil veřejné zasedání k projednání odvolání na 27. července, poté 11. září a pak na 25. září 2015. O těchto termínech byla obhájkyně řádně a včas vyrozuměna, ale vždy se z nich omluvila a jako důvod uvedla svou dlouhodobou pracovní neschopnost. Nikdy ale nezajistila účast svého zástupce.

Trestní věc obv. Z. I. probíhá vazebně. Obviněný byl vzat do vazby usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 8. 6. 2013, sp. zn. , a to z důvodů uvedených v ust. § 67 písm. a), b), c) tr. ř. (č. l. 2833). Proti tomuto rozhodnutí obviněný podal stížnost, která byla podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta usnesením Městského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2013, sp. zn. (č. l. 2849). Dále bylo o vazbě obžalovaného rozhodováno v souladu se zákonem, naposledy usnesením Vrchního soudu v Praze dne 25. 9. 2015, sp. zn. , a to tak, že podle § 72 odst. 1, odst. 3 tr. ř. byl ve vazbě ponechán, protože důvody vazby dle § 67 písm. a), c) tr. ř. nadále trvají. Proti tomuto usnesení podal obv. Z. I. ve stanovené lhůtě

stížnost.

V ní obv. Z. I. uvedl, že je ve vazbě od 5. 6. 2013 a dále, že má funkční rodinu a stará se o tři nezletilé děti. Práci má v České republice zajištěnou, a nemá proto zájem zajišťovat finanční prostředky pro rodinu např. formou půjček. Současně je připraven u Vrchního soudu v Praze prokázat svou nevinu a v tomto smyslu v tomto podání nastínil svou obhajobu (zejm. zpochybněním výpovědi některých svědků). Na základě těchto argumentů shrnul, že opravdu nemá žádnou motivaci se vyhýbat trestnímu řízení, a proto žádá, aby byl na základě výše uvedených důvodů propuštěn na svobodu.

II.

Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. ř. správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo a dospěl k závěru, že stížnost obv. Z. I.

není důvodná

.

Obžalovaný byl nepravomocně odsouzen k vysokému trestu odnětí svobody – ve výměře 11 (jedenácti) let. Z Rejstříku trestů vyplynulo, že v r. 2006 byl Krajským soudem v Plzni odsouzen pro trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 4 písm. c) tr. zák. ke společnému trestu odnětí svobody v trvání 10 (deseti) let. Z výkonu tohoto trestu byl dne 14. 1. 2010 podmíněně propuštěn na zkušební dobu 6 (šesti) let. Nicméně právě v této době se obviněný měl dopustit žalované trestné činnosti. V této době nebyl evidován jako plátce daně z příjmu fyzických osob, příp. jiných daní, ani jako zaměstnanec nebo OSVČ; soudu nepředložil ani žádný důkaz o tom, že měl legální zdroj příjmů, přičemž jeho náklady na udržování chodu domácnosti, vč. péče o nemanželské dítě, musely být značné.

Současně není možné přehlédnout velmi závažné množství heroinu a kokainu, se kterým měl nakládat. Navíc – žalované jednání nemělo být jen jednorázovou záležitostí, ale mělo probíhat po dobu téměř 2 (dvou) let. Přehlédnout nelze ani jeho kontakty v zahraničí, např. v SRN, kde používal i jiná jména. Proto obava z možného útěku a skrývání se před orgány činnými v trestním řízení, stejně jako obava z opakování trestné činnosti, je velmi pravděpodobná a reálná.

Ze spisového materiálu Nejvyšší soud ověřil, že dosud zjištěné skutečnosti skutečně nasvědčují tomu, že skutky mají všechny znaky trestného činu a je tedy důvodné podezření, že projednávaný trestný čin obžalovaný skutečně spáchal. To koneckonců dosvědčují i výpovědi svědků Č., agenta ...., výsledky sledování i zdokumentované záznamy odposlechů telekomunikačního provozu.

III.

Ve svém usnesení Vrchní soud v Praze konstatoval, že obž. Z. I. se ponechává ve vazbě, neboť důvody vazby uvedené v § 67 odst. a), c) tr. ř. nadále trvají. Těmto závěrům nelze nic vytknout. Pokud jde o důvod tzv. vazby útěkové, lze odkázat na nález Ústavního soudu sp. zn. (publikovaný pod č. 48, roč. 2004, sv. 33. s. 3 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu), v jehož rámci bylo judikováno, že hrozbou vysokým trestem lze odůvodnit uložení tzv. útěkové vazby v těch případech, kdy na základě zjištěných skutečností opodstatňujících důvodnost podezření ze spáchání zvlášť závažného trestného činu lze předpokládat v případě uznání viny uložení již výrazného trestu odnětí svobody (tj. nejméně kolem osmi let). Pokud jde o tzv. vazbu předstižnou, ze spisového materiálu jasně vyplynulo, že pobyt obviněného na svobodě je reálně rizikový – vzhledem k opakovaně páchané trestné činnosti v době, kdy byl podmínečně propuštěn z výkonu předchozího trestu odnětí svobody.

Všechny výše uvedené skutečnosti jsou tedy dostatečně silnými argumenty pro přesvědčení Nejvyššího soudu o tom, že stále hrozí důvodná obava, že v případě propuštění na svobodu by se obviněný mohl zachovat způsoby předpokládanými § 67 písm. a), c) tr. ř. Současně Nejvyšší soud konstatuje, že ohledem na osobu obžalovaného a povahu i závažnost trestného činu skutečně nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením.

Trestní řízení proti obviněnému Z. I. trvá dobu, která je přiměřená náročnosti projednávané věci. Nepřiměřené průtahy z poslední doby (27. 7. 2015 do současnosti), zapříčinila obhájkyně obviněného JUDr. Beáta Kolcunová z důvodů své dlouhodobé pracovní neschopnosti a nezajištěním svého zástupce v trestním řízení.

Protože se Nejvyšší soud s rozhodnutím Vrchního soudu v Olomouci i s jeho odůvodněním ztotožňuje, nemohla se stížnost obviněného Z. I. setkat s úspěchem. Z tohoto důvodu rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 19. 11. 2015

JUDr. Stanislav Rizman předseda senátu