Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 4671/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobců a) J. K., a b) R.S., zastoupených Mgr. Pavlem Jurečkou, advokátem se sídlem v Hodoníně, Sadová 1688/1, proti žalovaným 1) L. D., a 2) M. D., zastoupeným JUDr. Mgr. Jiřím Drobečkem, advokátem se sídlem v Hodoníně, Štefánikova 14, o 1.300.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. listopadu 2014, č. j. -104, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 13. listopadu 2014, č. j. -104, zrušil rozsudek Okresního soudu v Hodoníně ze dne 11. března 2013, č. j. -75, a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, neboť mají za to, že napadené rozhodnutí závisí na dosud nevyřešené otázce procesního práva, tj. mezí aplikace , (dále jen „“), přičemž se odvolací soud zároveň odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu vyplývající z jeho rozsudků ze dne 29. března 2012, sp. zn. , a ze dne 15. ledna 2014, sp. zn. .

Dovolání není podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. článek II bod 2 zákona č. 293/13 Sb., dále opět jen „“), přípustné.

Podle platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci

Rozhodnutí odvolacího soudu, který sám neprovedl soudem prvního stupně nepřipuštěné důkazy žalobců a rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, se neodchyluje od rozhodovací praxe dovolacího soudu reprezentované jeho rozsudky ze dne 29. března 2012, sp. zn. , a ze dne 15. ledna 2014, sp. zn. , naopak je s nimi souladné. V nich Nejvyšší soud přijal a odůvodnil závěr, podle něhož „ustanovení nestanoví meze, které odvolací soud nesmí při doplnění dokazování překročit, nýbrž jen určuje, za jakých podmínek odvolací soud není povinen dokazování doplňovat (jde-li o rozsáhlé doplnění dokazování a nebylo-li dosud k dané skutečnosti provedeno žádné nebo zcela nedostatečné dokazování). V případě splnění obou podmínek ponechává na úvaze odvolacího soudu, zda navržené důkazy provede v odvolacím řízení nebo zda za účelem jejich provedení rozhodnutí soudu prvního stupně podle zruší a věc mu vrátí k dalšímu řízení za účelem doplnění dokazování (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2013, sp. zn. ). „Ustanovení je možno považovat za normu s relativně neurčitou hypotézou, a bude tak záležet především na úvaze odvolacího soudu, shledá-li dokazování před soudem prvního stupně za nedostatečné a jeho potřebné doplnění za rozsáhlé.“ Shora uvedené dává zároveň i odpověď na – podle názoru dovolatelů – dosud nevyřešenou otázku procesního práva.

Vytýkají-li dovolatelké odvolacímu soudu, že řízení zatížil vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (nedostatečné odůvodnění), pak přehlíží, že k vadám řízení dovolací soud přihlédne jen tehdy, je-li dovolání přípustné ( ).

Vzhledem k tomu, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud je podle věty první odmítl.

O nákladech dovolacího řízení rozhodne soud v konečném rozhodnutí.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. listopadu 2015

JUDr. Václav D u d a

předseda senátu