Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 2357/2015

U S N E S E N Í

P. B.

Ing. L. M.

, zastoupenému JUDr. Petrem Poledníkem, advokátem se sídlem v Brně, Příkop 4, PSČ 604 12, o zaplacení částky 226 485 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14. října 2014, č. j. -422, takto:

Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění:

( , , dále jen „“)

Původními žalobci byl žalobce a) P. B. a žalobce b) P. H., zemřelý dne 24. 7. 2011. Usnesením ze dne 10. prosince 2014, č. j. -441, soud prvního stupně rozhodl o procesním nástupnictví tak, že namísto žalobce b) P. H., bude v řízení pokračováno na straně žalující s žalobkyní b) M. H., žalobcem c) D. S., a žalobkyní d) L. V. Okresní soud Brno-venkov usnesením ze dne 27. dubna 2015, č. j. -467, na základě smlouvy o postoupení pohledávky a žádosti žalobců b), c) a d) se souhlasem žalobce a) rozhodl, že namísto žalobců b), c) a d) bude v řízení pokračováno s žalobcem a) P. B.

Okresní soud Brno-venkov rozsudkem ze dne 31. ledna 2012, č. j. -323, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům částku ve výši 205 119 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z této částky od 4. 6. 2005 do zaplacení (výrok pod bodem I), zamítl žalobu v části, jíž se žalobci domáhali po žalovaném zaplacení částky 21 366 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % z této částky denně od 4. 6. 2005 do zaplacení (výrok pod bodem II), rozhodl o povinnosti žalobců i žalovaného nahradit České republice náklady řízení (výroky pod body III a IV) a stanovil žalovanému povinnost nahradit žalobcům náklady řízení (výrok pod bodem V).

K odvolání žalobců i žalovaného Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 14. října 2014, č. j. -422, rozsudek soudu prvního stupně zrušil ve věci žalobce b) proti žalovanému v částech I. a II. výroku, ve kterých bylo rozhodnuto o zaplacení částky 113 242,50 Kč s příslušenstvím, a ve výroku III. a V., a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (výrok pod bodem I), změnil v části výroku I. tak, že zamítl žalobu žalobce a) na zaplacení 102 559,50 Kč s příslušenstvím (výrok pod bodem II), potvrdil v části výroku II, ve které byla zamítnuta žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobci a) 10 683 Kč s příslušenstvím (výrok pod bodem III) a rozhodl o povinnosti žalobce a) nahradit náklady řízení České republice i žalovanému (výroky pod body IV až VII).

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, jehož přípustnost odvozuje ze znění , když napadený rozsudek spočívá na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolání je podle žalobce důvodné ve smyslu , neboť napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek odvolacího zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaný se k podanému dovolání vyjádřil tak, že je považuje za nedůvodné, neboť odvolací soud postupoval správně a rozhodnutí řádně odůvodnil. Proto dovolacímu soudu navrhl, aby dovolání zamítl.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) věc projednal podle , ve znění účinném do 31. prosince 2013 (srov. bod 2 článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas ( ) k tomu oprávněným subjektem (účastníkem řízení), který je řádně zastoupen advokátem ( a 4 ), dospěl k závěru, že dovolání žalobce neobsahuje stanovené náležitosti.

Podle ustanovení musí být v dovolání vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení (či jeho části). Má-li být dovolání přípustné podle ustanovení ve znění účinném od 1. 1. 2013 proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které "ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014.

Tomuto požadavku na vymezení přípustnosti dovolání však dovolatel nedostál, neboť k vymezení předpokladů přípustnosti dovolání pouze uvádí, že napadený rozsudek závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Judikaturu dovolacího soudu, od níž se měl odvolací soud při svém rozhodnutí odchýlit, však blíže nespecifikuje. Přípustnost dovolání žalobce nevymezil ani polemikou s právním závěrem odvolacího soudu, že podepsal-li dovolatel nevyplněný pokladní doklad, měl si být vědom možnosti zneužití dokladu, a proto nese právně nepříznivé důsledky.

Vytýká-li dovolatel odvolacímu soudu nedostatečné odůvodnění rozhodnutí, nesprávné hodnocení důkazů a neprovedení důkazů, namítá vady řízení, k nimž dovolací soud přihlíží pouze tehdy, je-li dovolání přípustné (srov. věta druhá ). Přípustnost dovolání však tvrzení těchto vad nezakládá.

Podle první věty dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Podle dovolání, které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě () odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne.

S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud nepřihlédl k doplnění dovolání žalobce, které bylo dovolacímu soudu doručeno dne 2. září 2015, neboť bylo podáno opožděně. Rozsudek odvolacího soudu byl právnímu zástupci žalobce doručen do datové schránky dne 18. listopadu 2014 (č. l. 428), konec lhůty pro podání dovolání ( ) tedy připadl na neděli 18. ledna 2015, posledním dnem lhůty bylo pondělí 19. ledna 2015 ( věta první ve spojení s větou druhou ).

Nejvyšší soud dovolání žalobce podle věty první odmítl, neboť v dovolacím řízení nelze pro uvedenou vadu pokračovat.

O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť tímto rozhodnutím se řízení nekončí.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 16. listopadu 2015

JUDr. Kateřina H o r n o ch o v á

předsedkyně senátu