Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 2572/2015

U S N E S E N Í

K. M.

, podnikatelce se sídlem Sedlčany, Olbrachtova 1049, PSČ 264 01, identifikační číslo osoby 74466968, zastoupené JUDr. Pavlem Durišem, advokátem se sídlem Praha 5, Pavla Švandy ze Semčic 850/7, o zaplacení 241 002 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. ledna 2015, č. j. -223, takto:

I. Dovolání

se odmítá

II. Žalobkyně

je povinna

zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 11 616 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího právního zástupce JUDr. Pavla Duriše, advokáta se sídlem Praha 5, Pavla Švandy ze Semčic 850/7.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í:( – dále jen „“)

Nejvyšší soud, jako soud dovolací, postupoval v dovolacím řízení a o dovolání žalobkyně rozhodl podle , (dále též jen „“), ve znění účinném do 31. 12. 2013 (článek II., bod 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů).

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. ledna 2015, č. j. -223, není přípustné podle , neboť napadené rozhodnutí nezávisí ve smyslu na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení by se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, na kterou dovolatelka v dovolání poukazuje.

Spatřuje-li dovolatelka přípustnost dovolání v tom, že odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, jako soudu dovolacího, a to od rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2015, sp. zn. a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , když připustil bez přiměřených důvodů, aby se žalovaná vyvinila z objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla za jeho technický stav, je nutno konstatovat, že dovolatelka své dovolací námitky staví na polemice se skutkovým závěrem odvolacího soudu a na kritice hodnocení důkazů odvolacím soudem. Zatímco dovolatelka vychází z vlastního skutkového závěru, že vozidlo nebylo v době dopravní nehody v řádném technickému stavu pro nefunkčnost ruční brzdy a že důsledkem toho došlo k pojistné události – samovolnému rozjetí vozidla a usmrcení osoby, odvolací soud vyšel ze závěru, že žalobkyně neprokázala, že by vozidlo bylo v době dopravní nehody technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích, že by žalovaná zanedbala údržbu vozidla a porušila povinnost provozovat vozidlo ve stavu odpovídajícím požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu dne 25. 7. 2015, sp. zn. a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , vycházejí z jiného skutkového stavu věci. V prvním z nich vyšel odvolací soud ze zjištění, že vozidlo bylo nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích, což bylo příčinnou vzniku škody a v druhém případě byl vznik škody v příčinné souvislosti s porušením určité základní povinnosti týkající se provozu na pozemních komunikacích. Vzhledem k tomu, že v dané věci vyšel odvolací soud ze závěru, že žalobkyně neprokázala, že by předmětné vozidlo bylo v době dopravní nehody technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích a že by ze skutkových zjištění bylo možno dovodit, že žalovaná porušila povinnost provozovat vozidlo ve stavu odpovídajícím požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, tedy že by žalovaná, jako provozovatelka vozidla, porušila zákonnou povinnost, není možno dovodit, že by se odvolací soudu odchýlil od závěrů uvedených rozhodnutí, jestliže tato rozhodnutí řešila otázku nároku na regres pojistitele vůči pojištěnému podle na základě odlišného skutkového stavu věci.

Dovolatelce nelze proto přisvědčit, že by rozhodnutí odvolacího soudu bylo v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, není-li možno učinit závěr, že by se odvolací soud odchýlil při rozhodování dané věci od rozhodnutí Nejvyššího soudu, na něž dovolatelka v dovolání poukázala.

Není-li tedy dovolání žalobkyně podle přípustné, Nejvyšší soud dovolání žalobkyně podle ustanovení věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. listopadu 2015

JUDr. Kateřina H o r n o ch o v á

předsedkyně senátu