Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2158/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobkyně M. D., zastoupené JUDr. Barborou Dubanskou, Ph.D., LL.M., advokátkou se sídlem v Praze 1, Na Poříčí 1079/3a, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení částky 399 153 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. srpna 2014, č. j. -243, takto:

Odůvodnění:

Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením ze dne 18. srpna 2014, č. j. -243, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 26. června 2014, č. j. -231, kterým byl zamítnut návrh žalobkyně na prominutí zmeškání lhůty pro podání odvolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 13. května 2013, č. j. -173. Soud prvního stupně tak rozhodl poté, co odvolací soud usnesením ze dne 5. května 2014, č. j. -228, k odvolání žalobkyně předchozí usnesení soudu prvního stupně ve věci zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení se závazným pokynem vypořádat otázku, zda usnesení na č. l. 173 spisu bylo řádně doručeno.

Dne 14. května 2013 mělo být žalobkyni do datové schránky doručeno vyrozumění o nekonání jednání a zároveň usnesení soudu prvního stupně ze dne 13. května 2013, č. j. -173, jímž bylo odmítnuto podání žalobkyně ze dne 13. listopadu 2011, kterým se žalobkyně domáhala zaplacení částky 399 153 Kč. Žalobkyně však tvrdí, že jí byl doručen pouze prvý dokument a o existenci usnesení o odmítnutí jejího podání se dověděla až při nahlížení do spisu dne 7. října 2013. Žalobkyně proto dne 22. října 2013 podala odvolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 13. května 2013, č. j. -173, a z opatrnosti také návrh na prominutí zmeškání lhůty pro podání tohoto odvolání. Odvolání žalobkyně proti uvedenému usnesení, o jehož doručení se vede spor, bylo usnesením soudu prvního stupně ze dne 4. září 2014, č. j. -245, odmítnuto pro opožděnost. Rozhodnutí o odmítnutí odvolání bylo následně potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 18. listopadu 2014, č. j. -263. O žádosti o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání bylo rozhodnuto, jak je uvedeno výše.

Usnesení odvolacího soudu ze dne 18. srpna 2014, č. j. -243, kterým bylo potvrzeno zamítnutí návrhu žalobkyně na prominutí zmeškání lhůty pro podání odvolání, napadla žalobkyně dovoláním, které však Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení , , ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (viz čl. II bod 7 a čl. II bod 2 ), dále jen „o. s. ř“.

V předmětné věci dovolání není přípustné, neboť ani odlišné vyřešení otázky prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání Nejvyšším soudem by se v poměrech žalobkyně nemohlo projevit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2005, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Prostředkem obrany proti neoprávněnému rozhodnutí o odmítnutí odvolání pro opožděnost v důsledku vadného doručení rozhodnutí soudu prvního stupně není podání žádosti o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání. Pokud by bylo žalobkyni rozhodnutí soudu prvního stupně vadně doručeno, nemohla lhůtu pro podání odvolání zmeškat, a proto jí není co promíjet (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. prosince 1997, sp. zn. ).

Žalobkyně se měla bránit proti usnesení odvolacího soudu o odmítnutí odvolání pro opožděnost ze dne 18. listopadu 2014, č. j. -263, a to podáním žaloby pro zmatečnost ( , srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. června 2014, sp. zn. ).

Dovolací soud proto z výše uvedeného důvodu dovolání jako bezpředmětné podle věty první odmítl.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 12. listopadu 2015

JUDr. Pavel Simon

předseda senátu