Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 116/2015

-21

U S N E S E N Í

takto

:

Podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se

na odsouzení

občanky České republiky

I.

A. B., roz. D.,

rozsudkem Soudu prvního stupně v Rimini, Italská republika, ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 2587/2009,

hledí jako na odsouzení soudem České republiky

.

Odůvodnění:

Rozsudkem Soudu prvního stupně v Rimini, Italská republika, ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 2587/2009, který nabyl právní moci dne 7. 4. 2013, byla I. A. B. uznána vinnou trestným činem krádeže ve dvou případech, podle italského trestního zákona, a odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 2 (dvou) měsíců a k peněžitému trestu ve výši 400,- euro.

Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzená I. A. B. dopustila trestné činnosti v podstatě tím,

že v úmyslu se obohatit, dne 17. 12. 2004 v R., požádala zaměstnance bankovníhou „C. d. r. d. C., pobočka v R.“, S. S. a dne 23. 8. 2005 v C., zaměstnankyni bankovníhou „C. d. r. d. C., pobočka ve V.“, E. S., jako pokladníky u přepážek výše uvedených bankovních ústavů o rozměnění bankovek v hodnotě 500,- euro a 200,- euro v celkové výši 2.000,- euro postupně na bankovky nižších hodnot, a to nejdříve v hodnotě 100,- euro, následně v hodnotě 50,- euro a poté v hodnotě 20,- euro se záměrem odvést jejich pozornost. V nestřeženém okamžiku, kdy pozornost pokladníků byla rozptýlena počítáním a výměnou bankovek tohoto využila a z bankovek nacházejících se na pultu pokladní přepážky odcizila ke škodě bankovníhou „C. d. r. v C., pobočka v R.“, částku 550,- euro a ke škodě bankovníhou „C. d. r. d. C., pobočka ve V.“, částku 850,- euro.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzená I. A. B. je občankou České republiky, byla odsouzena cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle § 205 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzená I. A. B. se pro svůj prospěch dopustila jednání, kterým způsobila vyšší škodu na cizím majetku. Společenská škodlivost její trestné činnosti je zvyšována tím, že se této dopustila opakovaně, jakož i způsobem jejího provedení. Jak vyplývá z opisu z evidence Rejstříku trestů, byla pro majetkovou trestnou činnost odsouzena i v České republice. Pokud jde o druh uloženého trestu, odsouzené byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Ačkoliv v posuzované věci od spáchání trestné činnosti uplynula již poměrně delší doba (více jak deset let), nutno s ohledem na osobu odsouzené, charakter spáchané trestné činnosti a společenskou škodlivost jejího jednání dovodit, že i přes delší časový odstup je dán zájem na tom, aby se na výše uvedené odsouzení I. A. B. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. listopadu 2015

JUDr. Antonín Draštík předseda senátu