Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 3848/2015

21 Cdo 3848/2015

U S N E S E N Í

K. B.

KOMTERM, a.s.

se sídlem v Praze 4, Bělehradská č. 55/15, IČO 267 60 738, zastoupené JUDr. Věrou Bognárovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Oldřichova č. 299/23, o 76.858,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. května 2015 č.j. -162, takto:

Dovolání žalované

se odmítá

.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ):

Nejvyšší soud České republiky dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6.5.2015 č.j. -162, kterým bylo rozhodnuto, že „nárok je ve svém právním základu opodstatněn“, podle ustanovení věty první odmítl, neboť v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení (dovolání ve věci samé není přípustné, neboť nesměřuje proti právnímu posouzení věci), a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.

Žalovaná sice uvádí, že dovolání podává z důvodu, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, neboť odvolací soud „nesprávně vyložil ustanovení § 88 odst. 1 zák. práce“. Z obsahu samotného dovolání (z vylíčených důvodů dovolání) však vyplývá, že nezpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem, ale že toliko nesouhlasí se skutkovými zjištěními, z nichž rozsudek odvolacího soudu (a soudu prvního stupně, s jehož skutkovými závěry se odvolací soud ztotožnil) vychází, a dále s postupem, jakým k nim odvolací soud dospěl. Podstatou námitek žalované je nesouhlas s tím, ke kterým důkazům odvolací soud (i soud prvního stupně) přihlížel a jak tyto důkazy hodnotil. Dovolatelka namítá, že odvolací soud nerespektoval ustálenou judikaturu dovolacího soudu ohledně rozdílu mezi přestávkou v práci na jídlo a oddech a přiměřenou dobou na oddech a jídlo. Ve skutečnosti ale polemizuje se skutkovými závěry obou soudů a zároveň v dovolání předestírá vlastní skutkové závěry, na nichž pak buduje své vlastní a od odvolacího soudu odlišné právní posouzení věci, podává-li zejména vlastní hodnocení důkazů (kupříkladu že „mezi zaměstnanci existovala vzájemná zastupitelnost“, že „interní předpisy žalované vytvořily podmínky pro to, aby zaměstnanci na uvedeném pracovišti mohli přestávky na jídlo a oddech čerpat“, že „4. pracovník na směně je využíván jako střídač při nepřítomnosti“), a na základě jejich zhodnocení vyvrací závěr soudů, že žalobci byla namísto přestávky na jídlo a oddech poskytována pouze přiměřená doba na jídlo a oddech. Protože tedy námitky žalované uplatněné v dovolání nepředstavují uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení § 241a odst. 1, nemohl dovolací soud pro tento nedostatek v řízení pokračovat.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované podle ustanovení věty první odmítl.

Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího ( , část věty před středníkem ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. října 2015

JUDr. Zdeněk Novotný

předseda senátu