Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1380/2015

26 Cdo 1380/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobkyně CZ Kokořín, s.r.o., se sídlem v Neratovicích, Kojetická 1024, IČO 48950793, zastoupené JUDr. Oskarem Matouškem, advokátem se sídlem v Mělníku, Krombholcova 327/15, proti žalovaným 1.J. U., a 2. G. U., oběma N., o určení výše nájemného, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. listopadu 2014, č. j. -122, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobkyně

je povinna

zaplatit žalovaným oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.267 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně napadla dovoláním výroky rozsudku odvolacího soudu, kterými potvrdil rozsudek Okresního soudu v Mělníku ze dne 9. 6. 2014, č. j. -86, jímž určil, že nájemné z tam specifikovaného bytu činí počínaje dnem 26. 7. 2013 částku 4.320 Kč měsíčně a rozhodl o nákladech státu, a kterými rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.

Dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu v části týkající se určení výše nájemného není přípustné podle ustanovení , , ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „ “ (čl. II bod 2. ), neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (k otázce, zda je možné při určení výše nájemného v řízení zahájeném do 31. 12. 2013 postupovat podle , srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 8. 2015, sp. zn. ) a není důvodu, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Námitkami, jimiž dovolatelka zpochybňuje skutková zjištění, pak uplatnila jiný dovolací důvod, než který je uveden v

Dovolání žalobkyně proti napadenému rozhodnutí v části, v níž odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně ohledně náhrady nákladů státu a rozhodl o nákladech řízení účastníků před soudy obou stupňů, není přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč ( , ).

Státu vznikly náklady ve výši 6.232 Kč, a jde-li o náklady účastníků, je pro posouzení, zda napadeným rozhodnutím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč, určující výše nákladů řízení, které soud žalobkyni odepřel (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2013, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 5/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Po zrušení , která upravovala sazby odměny za zastupování účastníka advokátem stanovené paušálně pro řízení v jednom stupni, nálezem Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2013, č. 116/2013 Sb., dnem 7. 5. 2013, je třeba určit náklady zastoupeného účastníka podle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, advokátní tarif, dále jen „AT“ (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 73/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Náklady žalobkyně, které by podle obsahu spisu přicházely v úvahu (žalobou uplatněny dva nároky – na určení výše nájemného a zaplacení dlužného nájemného), tvoří soudní poplatek za žalobu a odvolání 2 x 3.000 Kč, mimosmluvní odměna advokáta ve výši 12.750 Kč za 8 úkonů právní služby (v řízení o každém z nároků) - příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a odvolání, nahlížení do spisu, 2x účast u jednání soudu prvního stupně a dále účast při místním ohledání, u jednání, kde došlo k vyhlášení rozhodnutí [při tarifní hodnotě 10.000 Kč a sazbě za jeden úkon 1.500 Kč - , ., , d), f), g), odst. 2 písm. f), odst. 3, AT], 16 x režijní paušál po 300 Kč ( AT), tedy 27.300 Kč a dále DPH ve výši 5.733 Kč ( ), tj. celkem 39.033 Kč.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobkyně podle ustanovení věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávnění podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 23. září 2015

JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu