Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
2DF3EA71C96AC4ABC1257F290041608D.html
HTML · 11.16 KB
No categories available
33 Nd 307/2015
33 Nd 307/2015
U S N E S E N Í
M. L.
,
proti žalované
A. L.
,
o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 10 C 80/2012 , o návrhu žalované na přikázání věci jinému soudu, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 10 C 80/2012
se
Okresnímu soudu v Prostějově
nepřikazuje
.
O d ů v o d n ě n í :
V záhlaví označené věci žalovaná svým podáním, došlým Okresnímu soudu v Teplicích dne 21. 8. 2014, navrhla, aby věc byla přikázána Okresnímu soudu v Prostějově; návrh odůvodnila finanční situací, neboť je samoživitelkou dvou nezletilých dětí, momentálně nezaměstnanou.
Žalobce s přikázáním věci Okresnímu soudu v Prostějově nesouhlasil s odůvodněním, že je značně finančně zatížen splácením dluhů z rozvedeného manželství a vyživovací povinností ke třem dětem.
Podle § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.
Důvody vhodnosti podle citovaného ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d, publikované pod č. 2/1993 Sb. ). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
Okolnosti, pro něž žalovaná navrhla přikázání věci označenému soudu, neobstojí, je-li k dispozici institut dožádání; nic nebrání tomu, aby k projednávané věci byla vyslechnuta a s provedenými důkazy seznámena prostřednictvím dožádaného soudu (§ 39 , § 122 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ). Přihlédnuto bylo též k negativnímu stanovisku žalobce.
Protože Nejvyšší soud v daném případě neshledal výjimečné okolnosti, které by odůvodňovaly přikázání věci jinému než výlučně místně příslušnému soudu (§ 88 písm. a/ o.s.ř. o.s.ř. ), rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení (§ 12 odst. 3 , věta první, o. s. ř. o. s. ř. ).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. října 2015
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu