Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 1974/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně SECAPITAL S. á. r. l., se sídlem Avenue Charles de Gaulle 2, L-1653 Lucemburk, Lucemburské velkovévodství, registrační číslo B108305, zastoupené Mgr. Tomášem Rašovským, advokátem se sídlem v Brně, Kotlářská 989/51a, proti žalované J. V., zastoupené Mgr. Barborou Pražanovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Římská 1276/36, o zaplacení částky 146 602 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. srpna 2014, č. j. -84, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 2 844 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 29. listopadu 2013, č. j. -66, uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 142 614 Kč s příslušenstvím (výrok I.), žalobu o zaplacení částky 3 988 Kč zamítl (výrok II.) a nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení (výrok III.).

K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením změnil napadený výrok III. rozsudku soudu prvního stupně tak, že žalované uložil zaplatit žalobkyni náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 69 701,40 Kč (první výrok), a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Proti usnesení odvolacího soudu výslovně proti všem výrokům podala žalovaná dovolání s odkazem na ustanovení (dále též jen „“), majíc za to, že se odvolací soud při řešení otázky splnění předpokladů pro nepřiznání náhrady nákladů řízení podle ustanovení odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Navrhuje, aby dovolací soud změnil napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak, že žalobkyni nepřizná právo na náhradu nákladů řízení, případně aby napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalobkyně považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné, navrhuje dovolání zamítnout a požaduje náhradu nákladů dovolacího řízení.

Vzhledem k datu vydání usnesení odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s bodem 7. čl. II přechodných ustanovení části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a s bodem 2. čl. II přechodných ustanovení části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013.

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Z ustanovení vyplývá, že v dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Dovolatelka označila jako předpoklad přípustnosti dovolání podle ustanovení skutečnost, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, konkrétně od usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 2/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. , rozsudku ze dne 25. února 2014, sp. zn. , a usnesení ze dne 31. března 2014, sp. zn. , jež jsou, stejně jako dále citované rozhodnutí Nejvyššího soudu, veřejnosti k dispozici na jeho webových stránkách. Nejvyšší soud v těchto rozhodnutích stanovil pravidla pro rozhodování o nákladech řízení podle ustanovení Jak ostatně uvádí i dovolatelka, závěr soudu o tom, zda jde o výjimečný případ a zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, musí vycházet z posouzení všech okolností konkrétní věci. Nejde přitom o libovůli soudu, ale o pečlivé posouzení všech rozhodných hledisek. Při zkoumání, zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, soud přihlíží v první řadě k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům všech účastníků řízení; je třeba přitom vzít na zřetel nejen poměry toho, kdo by měl hradit náklady řízení, ale je nutno také uvážit, jak by se takové rozhodnutí dotklo zejména majetkových poměrů oprávněného účastníka. Významné z hlediska aplikace jsou rovněž okolnosti, které vedly k soudnímu uplatnění nároku, postoj účastníků v průběhu řízení a další.

Z odůvodnění napadeného rozhodnutí se podává, že odvolací soud při rozhodování o nákladech řízení přezkoumával jak majetkovou a sociální situaci žalované, tak i předprocesní stadium sporu, kde sledoval poslední řádnou splátku úvěru, dále pak přihlédl také k úhradě splátek v průběhu řízení a k nedoložení důkazů žalovanou na výzvu soudu. S ohledem na svá zjištění odvolací soud správně uzavřel, že v návaznosti na postoj žalované by nebylo vůči úspěšné žalobkyni spravedlivé, aby si nesla náklady nutné k uplatnění svého práva.

Dovolatelkou tvrzený předpoklad přípustnosti dovolání tak není dán, neboť odvolací soud se při řešení otázky předestřené dovolatelkou od judikatury dovolacího soudu, kterou označila, neodchýlil, když se řídil výše uvedenými pravidly pro rozhodování o nákladech řízení podle ustanovení Přitom závěr odvolacího soudu dovolatelka kritizuje především prostřednictvím polemiky se skutkovými zjištěními, na nichž je rozhodnutí založeno. Tímto způsobem nesprávnost právního závěru odvolacího soudu v dovolacím řízení zpochybnit nelze.

Odkazuje-li dovolatelka na rozhodnutí Ústavního soudu, pak tato rozhodnutí nejsou ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu v intencích ustanovení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. listopadu 2013, sp. zn. ).

Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. ustanovení větu druhou ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat jeho výkonu.

V Brně dne 30. září 2015

JUDr. Hana Gajdzioková

předsedkyně senátu