Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 3270/2015

21 Cdo 3270/2015

U S N E S E N Í

Československé obchodní banky, a. s.

1) N. S., 2) nezletilému V. S.,

zastoupenému opatrovnicí Mgr. M. Z.,

3) F. S.,

zastoupenému Mgr. Přemyslem Hašlarem, advokátem se sídlem v Mladé Boleslavi, Táborská č. 922/21, a

4) G. S.,

o neúčinnost darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. , o dovolání žalovaných 2) a 3) proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. září 2014 č. j. -174, takto:

I. Dovolání žalovaných 2) a 3)

se odmítají

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ):

Dovolání žalovaného 2) a žalovaného 3) proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. 9. 2014 č. j. -174 nejsou přípustná podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je (v závěru, že předmětná darovací smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene je vůči žalobkyni právně neúčinná) v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2001 sp. zn. , který byl uveřejněn pod č. 35 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2002, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2008 sp. zn. nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 9. 2012 sp. zn. , z jejichž odůvodnění vyplývá, že, jde-li o právní úkon mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo o právní úkon učiněný dlužníkem ve prospěch osoby jemu blízké, nemusí žalující věřitel, který má za dlužníkem pohledávku (ať splatnou či nesplatnou, popř. budoucí), tvrdit ani prokazovat, že žalovanému musel být úmysl dlužníka odporovaným právním úkonem zkrátit věřitele znám, neboť zákon v tomto případě předpokládá, že žalovaný o úmyslu dlužníka zkrátit odporovaným právním úkonem věřitele věděl, ledaže žalovaný prokáže, že v době právního úkonu dlužníkův úmysl zkrátit věřitele i při náležité péči nemohl poznat, a že vynaložení náležité pečlivosti předpokládá, že osoba dlužníkovi blízká vykonala s ohledem na okolnosti případu a s přihlédnutím k obsahu právního úkonu dlužníka takovou činnost (aktivitu), aby úmysl dlužníka zkrátit věřitele, který tu v době odporovaného právního úkonu objektivně vzato musel být, z jejích výsledků poznala (tj. aby se o tomto úmyslu dozvěděla), jakož i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2007 sp. zn. a v něm vyjádřený právní názor, že, je-li osoba dlužníkovi blízká, v jejíž prospěch byl učiněn odporovaný právní úkon, nezletilá a nelze-li na ní vzhledem k jejímu věku požadovat rozpoznání úmyslu dlužníka zkrátit věřitele, je z hlediska splnění „náležité pečlivosti“ třeba hodnotit činnost opatrovníka, který byl nezletilé osobě pro učinění dotčeného právního úkonu ustanoven soudem, a že souhlas soudu podle ustanovení s již učiněným právním úkonem za nezletilého, jenž se vyžaduje k jeho platnosti, sám o sobě nepostačuje k závěru, že soudem schváleným právním úkonem nedošlo ke zkrácení věřitele nebo že byla naplněna podmínka „náležité pečlivosti“ ve smyslu ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů, účinného do 31. 12. 2013] a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak.

V části, v níž oba dovolatelé v dovoláních uplatnili jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení (nesouhlasí-li se skutkovými zjištěními, na nichž odvolací soud založil své právní posouzení věci), dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaných 2) a 3) podle ustanovení věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 6. října 2015

JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu