Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 3547/2015

21 Cdo 3547/2015

U S N E S E N Í

Ing. I. J.

Střední odborné škole lesnické a strojírenské Šternberk, příspěvkové organizaci

se sídlem ve Šternberku, Opavská č. 55/8, IČO 00848794, zastoupené JUDr. Petrem Ritterem, advokátem se sídlem v Olomouci, Riegrova č. 376/12, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. dubna 2015, č. j. -210, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobce

proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 4. 2015, č. j. -210, není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu se závazným právním názorem dovolacího soudu, který byl - přímo v této věci - vyjádřen v předchozím usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2014, č. j. -87 ( věta první, ), a s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k otázce výkonu práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů v rozporu s dobrými mravy srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. června 2000, sp. zn. , který byl uveřejněn pod č. 126/2000 v časopise Soudní judikatura, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. června 2015, sp. zn. , z jejichž odůvodnění vyplývá, že za výkon práva v rozporu s dobrými mravy lze považovat pouze takové jednání, jehož cílem není dosažení účelu a smyslu sledovaného právní normou, nýbrž které je v rozporu s ustálenými dobrými mravy vedeno přímým úmyslem způsobit jinému účastníku újmu; k otázce, zda rozhodnutím zaměstnavatele, popřípadě jeho realizací u zaměstnavatele, byly od počátku sledovány jiné než uvedené cíle, že tedy zaměstnavatel ve skutečnosti jen předstíral přijetí rozhodnutí - zde rozpisu pracovního úvazku žalobce pro školní rok 2011/2012 - srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. dubna 2004, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 54/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, který byl přijat za účinnosti dřívější, obsahově identické, právní úpravy a který je i nadále přijímán jako správný, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2012, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 24/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek]; není proto důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak (takovým důvodem nemůže být pouhá nespokojenost dovolatele s výsledkem sporu).

V projednávané věci odvolací soud při posuzování platnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne 7. 10. 2011 dané žalovanou žalobci podle ustanovení ve znění účinném do 29. 12. 2011 vycházel ze závazného právního názoru Nejvyššího soudu obsaženého v rozsudku ze dne 21. 5. 2014, č. j. -87, jestliže - poté, co se v souladu s tímto názorem zabýval věcí i z toho pohledu, zda při určení pracovního úvazku žalobce ze dne 15. 9. 2011 tím, že oproti dosavadní praxi, když žalobce (s ohledem na svoji kvalifikaci) byl vždy zařazen na výuku anglického jazyka, byly žalobci k výuce určeny zcela jiné předměty, žalovaná nepostihovala žalobce proto, že se zákonným způsobem domáhal svých práv vyplývajících z pracovněprávních vztahů (žalobou na neplatnost výpovědi z pracovního poměru ze dne 31. 8. 2010), a zda jednání žalované nebylo navíc šikanózní a v rozporu s dobrými mravy (tedy posouzením věci z hlediska ustanovení a 2 ve znění účinném do 29. 12. 2011) - dospěl k závěru (který přesvědčivě vysvětlil), že „žalovaná nepostihovala žalobce stanovením pracovního úvazku žalobci ze dne 15. 9. 2011 proto, že se zákonným způsobem domáhal svých práv vyplývajících z pracovněprávních vztahů, tedy žalobou na neplatnost výpovědi z pracovního poměru ze dne 31. 8. 2010,“ a že jednání žalované nebylo „šikanózní a tudíž v rozporu s dobrými mravy“. Odvolací soud se proto v dovoláním napadeném rozsudku neodchýlil

od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, jak se dovolatel mylně domnívá, ale naopak z ní vychází.

Nepřípadný je i poukaz dovolatele na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2013, sp. zn. . Dovolatel totiž přehlíží, že soudy v jím zmiňované věci vycházely z jiného skutkového stavu, než je dán v projednávané věci, a že proto právní závěr přijatý v uvedeném rozhodnutí na posuzovanou věc nedopadá. Předmětem řízení, v němž bylo vydáno dovolatelem uvedené rozhodnutí, byla výpověď z pracovního poměru ze dne 31. 8. 2010 daná žalovanou žalobci podle ustanovení ve znění účinném do 31. 12. 2010, zatímco předmětem řízení v nyní posuzované věci je výpověď z pracovního poměru daná žalovanou žalobci podle ustanovení ve znění účinném do 29. 12. 2011; není přitom rozhodné, že obě věci se týkají stejných účastníků.

V části, v níž dovolatel uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení [zpochybňuje-li skutková zjištění, na nichž odvolací soud založil svůj právní závěr o tom, že výpověď z pracovního poměru ze dne 7. 10. 2011 je platným právním úkonem, nesouhlasí-li s tím, ke kterým důkazům odvolací soud přihlížel a jak tyto důkazy hodnotil, předestírá-li opačné skutkové závěry, na nichž buduje své vlastní a od odvolacího soudu odlišné právní posouzení věci, nebo namítá-li jiné vady řízení, které spatřuje v tom, že odvolací soud neprovedl jím navržené důkazy, že postupoval „v rozporu s principem předvídatelnosti soudního rozhodování a legitimního očekávání účastníka“ a že „odůvodnění odvolacího soudu je nepřezkoumatelné a vykazuje prvky libovůle“], dovolání trpí nedostatkem, pro který nelze v dovolacím řízení pokračovat; ani případné jiné vady řízení nezakládají (a nemohou zakládat) přípustnost dovolání (srov. větu druhou ).

Dovolací soud nemohl přihlédnout ani k námitce dovolatele, kterou vyjadřuje nesouhlas s odůvodněním rozsudku odvolacího soudu (konkrétně s předposledním odstavcem na str. 7, s řádky 8-10 na str. 10, s řádkem 11 na str. 10), neboť dovolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné (srov. ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. října 2015 JUDr. Mojmír Putna

předseda senátu