Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 5117/2014

21 Cdo 5117/2014

U S N E S E N Í

Bc. R. S.,

České republice - Vězeňské službě České republiky v Praze 4,

Soudní č. 1672/1a, IČO 00212423, o neplatnost výpovědi a okamžitého zrušení pracovního poměru a o 25.378,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. srpna 2014 č.j. -90, takto:

Dovolání žalobce

se zamítá.

Odůvodnění:

Dopisem ze dne 25.9.2013 žalovaná sdělila žalobci, že mu dává výpověď z pracovního poměru podle ustanovení . Důvod k tomuto opatření spatřovala v tom, že "zneužil služební mobilní telefon pro soukromé hovory", aniž by poté provedl jejich vyúčtování, čímž žalované způsobil škodu ve výši 73,84 Kč, což bylo zjištěno z provedení operativní kontroly ve dnech 9. až 11.9.2013, a že bez souhlasu ředitele Věznice Rapotice pořídil scany "povolení k vjezdu a parkování na příjezdové komunikaci Věznice Rapotice soukromého vozidla" s úředním razítkem Věznice Rapotice a s podpisem jejího ředitele.

Dopisem ze dne 1.10.2013 žalovaná sdělila žalobci, že s ním okamžitě zrušuje pracovní poměr. Důvod okamžitého zrušení pracovního poměru spatřovala v tom, že bez souhlasu ředitele věznice a jeho vědomí "byl vytvořen účet pro potřeby osoby zajišťující soukromou stomatologickou praxi a poskytující zdravotní péči v rozsahu praktického zubního lékařství" a že byl jí "zřízen přístup do IS Medikus a sítě Internet VS", jakož i v neprovádění kontrol výpočetní techniky, ač měl žalobce z pozice vedoucího oddělení informatiky "provádět kontrolu dodržování hospodárného využití výpočetní techniky a nejméně dvakrát ročně zabezpečit fyzickou prověrku každého jednotlivého prostředku výpočetní techniky", čímž "došlo k hrubému narušení bezpečnosti věznice a bezpečnosti počítačové sítě věznice a k úniku dat, obsahujících osobní údaje zaměstnanců a vězněných osob".

Žalobce se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 4 dne 22.11.2013 domáhal, aby bylo určeno, že uvedená rozvázání pracovního poměru jsou neplatná, a aby bylo žalované uloženo zaplatit mu 25.378,- Kč "s úrokem z prodlení 8,05% p.a. z této částky od 14.11.2013 do zaplacení". Žalobu zdůvodnil zejména tím, že byl u žalované zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne 1.2.2008 (změněné dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne 15.7.2008) jako vedoucí samostatného referátu informatiky. Výpověď z pracovního poměru a okamžité zrušení pracovního poměru byly žalobci doručeny "v době jeho dočasné pracovní neschopnosti"; i kdyby jejich důvody mohly vést k rozvázání pracovního poměru, byla zde "překážka zákonného zákazu výpovědi i okamžitého zrušení pracovního poměru v ochranné době ve smyslu ustanovení ". Žalovaná navíc nepostupovala v souladu s ustanovením , když výpověď a ani okamžité zrušení pracovního poměru neprojednala s odborovou organizací, jejímž členem je žalobce; v případě výpovědi z pracovního poměru "z ničeho nevyplývá, zda zaměstnavatel požádal příslušnou odborovou organizaci o předchozí projednání", a s okamžitým zrušením pracovního poměru sice souhlasila Základní organizace nezávislého odborového svazu Policie České republiky, Věznice Rapotice, žalobce je však "členem jiné odborové organizace v rámci organizační struktury žalované". Protože žalobce po doručení obou rozvázání pracovního poměru sdělil žalované, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnávala, má nárok na náhradu mzdy podle ustanovení .

Obvodní soud pro Prahu 4 nejprve usnesením ze dne 30.12.2013 č.j. -30 žalovanou ve smyslu ustanovení vyzval, aby se ve věci písemně vyjádřila do 30 dnů od doručení usnesení, a posléze rozsudkem ze dne 24.4.2014 č.j. -58 žalobě vyhověl a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 17.950,80 Kč k rukám advokáta Mgr. Vlastimila Šipla. Poté, co zjistil, že usnesení ze dne 30.12.2013 č.j. -30 bylo žalované doručeno dne 30.12.2013 do vlastních rukou a že žalovaná se ve lhůtě určené k podání písemného vyjádření nevyjádřila, dospěl k závěru, že nastala "fikce uznání nároku" ve smyslu ustanovení a že byly splněny i ostatní předpoklady pro rozhodnutí věci rozsudkem pro uznání podle ustanovení .

K odvolání žalované Městský soud v Praze usnesením ze dne 1.8. 2014 č.j. -90 zrušil rozsudek soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Souhlasil s postupem soudu prvního stupně, který vyzval žalovanou k podání "kvalifikovaného vyjádření" podle ustanovení , vytknul mu však, že "nesprávně vyhodnotil podmínky pro vydání rozsudku pro uznání podle ustanovení ve spojení s ustanovením "; "výzva" podle ustanovení byla totiž žalované doručena do "datové schránky Centrální evidence vězněných osob pod ID: ynsarxi", tedy do tvz. "aditivní datové schránky orgánu veřejné moci" (žalované), přičemž předvolání k jednání a další písemnosti byly správně v průběhu řízení doručovány soudem do tzv. "primární" datové schránky žalované, ID: b86abcb. Vzhledem k tomu, že datovou schránku mají "zřízeny i další subjekty organizačně zařazené v rámci Vězeňské služby ČR", mohlo být žalované řádně doručováno pouze do datové schránky s ID: b86abcb a "administrativní pochybení při doručování "výzvy" nelze "přičítat v neprospěch žalované". Odvolací soud uzavřel, že "fikce uznání nároku" podle ustanovení nenastala "s ohledem na nesystémové nastavení zpráv odesílaných z datových schránek v rámci jednoho rezortu". Odvolací soud současně vytknul soudu prvního stupně, že "je nutné při vypracování jakéhokoliv rozsudku pro uznání uvádět v odůvodnění tohoto rozsudku kromě předmětu řízení a důvodů, které vedly k vydání rozsudku pro uznání, rovněž "právní posouzení uplatněného nároku, a to v zájmu srozumitelnosti a přezkoumatelnosti".

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Namítá, že podle ustanovení je adresou pro doručování prostřednictvím veřejné datové sítě adresa datové schránky evidovaná podle zvláštního právního předpisu (podle ve znění pozdějších předpisů) a že orgán veřejné moci (a tedy i žalovaná) může mít zřízeny další datové schránky (označované jako "sekundární"), které jsou evidovány stejně jako "primární" datové schránky a "splňují tak požadavek ". Odvolací soud tedy nesprávně dovodil, že doručení rozhodnutí soudu prvního stupně do další datové schránky žalované je v rozporu s právními předpisy a že proto "nemůže mít předpokládaných právních účinků". Žalobce nesouhlasí s odvolacím soudem ani v tom, že by bylo nezbytné, aby v odůvodnění rozsudku pro uznání byla uvedena právní kvalifikace fikcí zjištěného skutkového stavu, neboť "absence této právní kvalifikace nečiní rozsudek pro uznání nesrozumitelným či nepřezkoumatelným". Žalobce navrhl, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení a aby věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalovaná navrhla, aby dovolací soud dovolání žalobce zamítl. Souhlasí s názorem odvolacího soudu v tom, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání, a to ať již "z důvodu otázky a okolnosti samotného doručení, tak pro obsahové náležitosti odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně". Podle názoru žalované doručení "kvalifikované výzvy spojené s účinkem případného vydání rozsudku pro uznání jako sankce, pokud se žalovaná nevyjádří včas", a to do "jedné" z jejích datových schránek - jak to bylo soudem prvého stupně učiněno - nutno hodnotit jako postup "naprosto nevyhovující", který by byl "jednoznačně postupem čistě formalistickým, postupem zvýhodňujícím postavení žalobce na úkor žalované bez zohlednění všech okolností případu".

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení a že věc je třeba i v současné době - vzhledem k tomu, že řízení v projednávané věci bylo zahájeno v době před 1.1.2014 - posoudit (srov. Čl. II bod 2 ) podle , , ve znění pozdějších předpisů, účinném do 31.12.2013 (dále jen " "), se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

V projednávané věci bylo pro rozhodnutí odvolacího soudu významné (mimo jiné) vyřešení právní otázky, zda, popřípadě za jakých předpokladů, je účinné doručení provedené soudem prostřednictvím veřejné datové sítě adresátu do další datové schránky orgánu veřejné moci, zřízené podle ustanovení , o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Vzhledem k tomu, že tato otázka procesního práva dosud nebyla v rozhodování dovolacího soudu vyřešena, je dovolání žalobce proti usnesení odvolacího soudu podle ustanovení přípustné.

Po přezkoumání usnesení odvolacího soudu ve smyslu ustanovení , které provedl bez jednání ( věta první ), Nejvyšší soud ČR dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.

Projednávanou věc je třeba z hlediska toho, zda v ní byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání podle ustanovení a , i v současné době posuzovat podle , , ve znění pozdějších předpisů, účinném do 31.12.2013.

Usnesení, kterým soud žalovanému uloží, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a aby k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení, a v němž k podání vyjádření určí žalovanému lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení (srov. a 2 ), musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou, náhradní doručení je - s výjimkou doručování prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky adresáta - vyloučeno (srov. větu první ).

Nedošlo-li k doručení y při jednání nebo jiném soudním úkonu, soud ji doručí - je-li to možné - prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky (srov. a 2 ); adresou pro doručování je v tomto případě adresa datové schránky evidovaná podle (srov. ).

Orgánu veřejné moci [k tomu, kdo se rozumí orgánem veřejné moci, srov. ustanovení ] zřídí ministerstvo vnitra datovou schránku bezodkladně po jeho vzniku nebo, jde-li o notáře a soudní exekutory, bezodkladně poté, do obdrží informaci o jejich zapsání do zákonem stanovené evidence (srov. ). Další datové schránky zřídí ministerstvo vnitra orgánu veřejné moci na jeho žádost, a to zejména pro potřebu vnitřní organizační jednotky orgánu veřejné moci nebo výkonu konkrétní agendy nebo činnosti orgánu veřejné moci (srov. ). , která byla doručována prostřednictvím veřejné datové sítě a která byla dodána do datové schránky, je doručena okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu (srov. ); nepřihlásí-li se oprávněná osoba do datové schránky do 10 dnů ode dne, kdy byla dodána do datové schránky, považuje se za doručenou posledním dnem této lhůty, ledaže by bylo vyloučeno náhradní doručení (srov. ). Doručení y do datové schránky má stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou (srov. ).

Z uvedeného (mimo jiné) vyplývá, že adresátu, kterým je (tak jako tomu bylo v projednávané věci) orgán veřejné moci, soud prostřednictvím veřejné datové sítě doručuje y především do jeho tzv. primární datové schránky (zřízené podle ustanovení ). Do další ("sekundární" či "aditivní") datové schránky lze orgánu veřejné moci u doručit, jen jestliže se spor nebo jiná právní věc týká organizační složky, pro jejíž potřebu byla další datová schránka zřízena, nebo jestliže se spor nebo jiná právní věc týká konkrétní agendy nebo činnosti orgánu veřejné moci (jeho organizační složky), pro jejíž výkon byla další datová schránka zřízena, popřípadě jestliže se spor nebo jiná právní věc jinak dotýká účelu, pro který byla další datová schránka orgánu veřejné moci zřízena. Datovou schránkou evidovanou podle je třeba ve smyslu ustanovení rozumět jak datovou schránku zřízenou podle ustanovení , tak i další datovou schránku zřizovanou podle ustanovení , přičemž doručení do další datové schránky je vymezeno (jako přípustné) účelem, pro který byla na žádost orgánu veřejné moci zřízena; byla-li další datová schránka zřízena například pro potřeby pouze jedné z vnitřních organizačních jednotek, neodpovídalo by účelu provozu takové datové schránky, aby do ní mohly být doručovány také y, které k této vnitřní organizační jednotce orgánu veřejné moci nemají žádný vztah. Okolnost, že je možné doručit adresátu u do další datové schránky orgánu veřejné moci, současně samozřejmě neznamená, že by bylo vyloučeno její účinné doručení do tzv. primární datové schránky; do datové schránky zřízené podle ustanovení lze u doručit orgánu veřejné moci vždy, tedy i v případě, že je přípustné její doručení do další datové schránky zřizované na žádost podle ustanovení .

V projednávané věci bylo usnesení soudu prvního stupně ze dne 30.12.2013 č.j. -30 dodáno - jak je zřejmé z obsahu spisu - do datové schránky "Centrální evidence vězněných osob (Vězeňská služba České republiky)", tedy do další datové schránky žalované (jako orgánu veřejné moci), která byla zřízena (na její žádost podle ustanovení ) pro výkon její konkrétní agendy (činnosti). Projednávaná věc se této agendy (činnosti) žalované nepochybně netýká; dodání listin soudem prvního stupně prostřednictvím veřejné datové sítě do této další datové schránky proto nemůže mít právní účinky doručení, i kdyby se do datové schránky přihlásila oprávněná osoba.

Z uvedeného vyplývá, že napadené usnesení odvolacího soudu, kterým byl zrušen rozsudek soudu prvního stupně ze dne 24.4.2014 č.j. -58 a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení, je z hlediska uplatněných dovolacích důvodů správné (v souladu se zákonem). Protože nebylo zjištěno, že by usnesení odvolacího soudu bylo postiženo některou z vad uvedených v ustanovení , a b) nebo v anebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce podle ustanovení zamítl.

Protože se tímto rozhodnutím řízení ve věci nekončí, bude i o náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě odvolacího soudu ( , ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. října 2015

JUDr. Ljubomír Drápal předseda senátu