Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
A588930E55D30B00C1257F1B002B4D86.html
HTML · 15.41 KB
No categories available
30 Cdo 2011/2015
30 Cdo 2011/2015
U S N E S E N Í
CF FLOP s. r. o.
České republice – Ministerstvu spravedlnosti,
se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 155 725 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 28 C 357/2013 , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. října 2014, č. j. 72 Co 329/2014 -44, takto:
I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 10. března 2014, č. j. 28 C 357/2013 -21, ve výroku II., jímž byla žaloba co do částky 145 600 Kč s příslušenstvím zamítnuta, jen tak, že žalované uložil zaplatit žalobkyni částku 4 875 Kč s příslušenstvím, jinak rozsudek soudu prvního stupně v napadeném zamítavém výroku potvrdil (výrok I). Žalobkyně se podanou žalobou domáhala částky 155 725 Kč s příslušenstvím jako přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 12 C 75/2004 .
Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně v plném rozsahu dovoláním, které však Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. ), dále jen „o. s. ř. “, odmítl.
Žalobkyně nebyla při podání dovolání ze dne 9. února 2015 zastoupena advokátem (§ 241 o. s. ř. o. s. ř. ). V plné moci ze dne 17. února 2015 (č. l. 66) zvolená advokátka žalobkyně uvedla, že „plnou moc přijímá a s podaným dovoláním se ztotožňuje“.
Podle ustanovení § 241 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. musí být dovolatel (až na výjimky uvedené v § 241 o. s. ř. o. s. ř. ) zastoupen advokátem.
Podle ustanovení § 241a odst. 5 o. s. ř. o. s. ř. se nepřihlíží k obsahu podání, v němž dovolatel uvedl, v jakém rozsahu napadá rozhodnutí odvolacího soudu, nebo v němž vymezil důvody dovolání, aniž by byla splněna podmínka stanovená v § 241 .
Podle ustanovení § 241b odst. 3 věty první o. s. ř. o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.
Důvodová zpráva k novele o. s. ř. o. s. ř. (k zákonu č. 404/2012 Sb. ) k § 241a odst. 5 o. s. ř. o. s. ř. uvádí: „V ustanovení § 241 zůstává zachováno tzv. povinné (nucené) zastoupení dovolatele, a to včetně požadavku, že dovolání musí být sepsáno tímto povinným (nuceným) zástupcem. Promítnutí tohoto principu do náležitostí dovolání znamená, že relevantní mohou být jen údaje učiněné povinným (nuceným) zástupcem dovolatele a že tedy nelze přihlížet k tomu, co o náležitostech dovolání (co do rozsahu napadeného rozhodnutí a vymezení dovolacího důvodu) uvedl sám dovolatel.“
Z ustanovení § 241a odst. 5 o. s. ř. o. s. ř. vyplývá, že k dodatečnému splnění podmínky povinného zastoupení dovolatele musí advokát již učiněné podání dovolatele nahradit vlastním podáním, a to alespoň pokud jde o vymezení rozsahu, v jakém se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, a vymezení dovolacího důvodu (obdobně Pavliš, T., Deduch, J.: Ohlédnutí po roce účinnosti nové právní úpravy civilního dovolání, Právní rozhledy 5/2014, s. 153). K podání učiněnému samotným účastníkem řízení Nejvyšší soud v uvedeném rozsahu nepřihlíží.
Jak vyplývá z výše uvedeného, vzhledem ke změně právní úpravy není již použitelná judikatura, podle které ke splnění podmínky zastoupení advokátem postačuje, aby právní zástupce dovolatele sdělil soudu, že se s podáním zastoupeného účastníka (dovolatele) ztotožňuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. května 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99 ).
Posuzované dovolání proto nesplňuje podmínku stanovenou v § 241b odst. 3 věty první o. s. ř. o. s. ř. , když ve lhůtě pro podání dovolání nebylo doplněno o údaj, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, a o vymezení dovolacího důvodu. K podání samotné dovolatelky ze dne 9. února 2015 nelze vzhledem k ustanovení § 241a odst. 5 o. s. ř. o. s. ř. přihlížet (přinejmenším v částech, v nichž vymezuje dovolací důvod a rozsah, v jakém napadá rozhodnutí odvolacího soudu).
Nejvyšší soud proto dovolání odmítl, neboť trpí vadami, které nebyly v zákonem stanovené lhůtě odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat (§ 243c odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ; srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. června 2015, sp. zn. 30 Cdo 5172/2014 ).
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř. o. s. ř. ).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 14. října 2015
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu