Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
6899BE12260F5D81C1257F1B00358667.html
HTML · 14.81 KB
No categories available
26 Cdo 3209/2015
26 Cdo 3209/2015
U S N E S E N Í
GRATO spol. s r. o.
Mgr. Z. S.
, zastoupenému JUDr. Jaromírem Štůskem, LL.M., advokátem se sídlem v Neratovicích, Na Výsluní 1234, pro 109 041 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Klatovech, pod spisovou značkou 27 EXE 476/2011 , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 4. 2015, č. j. 14 Co 128/2015 -105, takto:
Dovolání
se odmítá
.
Odůvodnění:
Krajský soud v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 12. 11. 2014, č. j. 27 EXE 476/2011 -80, kterým Okresní soud v Klatovech zamítl návrhy povinného na odklad a zastavení exekuce nařízené tímto okresním soudem usnesením ze dne 23. 2. 2011, č. j. 27 EXE 476/2011 -7, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 10. 2011, č. j. 12 Co 425/2011 -45. Odvolací soud se ztotožnil s názorem okresního soudu, že námitky uplatňované povinným jako důvody pro zastavení exekuce měl uplatnit v nalézacím řízení, neboť v exekučním řízení již nelze přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu, popř. vady nalézacího řízení (ve věci podle povinného rozhodoval věcně nepříslušný soud). K námitce, že usnesení okresního soudu vydala vyšší soudní úřednice, dodal, že dle § 11 zákona č. 121/2008 Sb. , o vyšších soudních úřednících, ve znění účinném od 1. 1. 2014, mohla takovéto rozhodnutí vydat. Správné je i rozhodnutí o zamítnutí návrhu na odklad exekuce, kdy nelze očekávat její zastavení.
Povinný napadl usnesení odvolacího soudu dovoláním, ve kterém namítal, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci a že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu při řešení otázky hmotného i procesního práva. Uvedl, že původní vztah mezi účastníky byl obchodní závazkové povahy a peněžité plnění z něj převyšovalo 100 000 Kč; dle § 9 odst. 3 písm. r) o. s. ř. o. s. ř. , ve znění účinném v době zahájení řízení, k projednání věci byl tedy věcně příslušný krajský soud. Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 proto považuje za neplatný, respektive nicotný. Současně tím bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces, zaručené čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d, neboť byl odňat svému zákonnému soudci. Navrhl, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Oprávněná ve vyjádření k dovolání uvedla, že exekuční titul vydal soud věcně příslušný a že údajná vada titulu nemůže být zkoumána v exekučním řízení. K dovoláním uváděné judikatuře dodala, že ji nelze v projednávaném případě aplikovat. Navrhla, aby dovolací soud dovolání odmítl.
Dovolání povinného proti usnesení odvolacího soudu v části, jíž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu na zastavení exekuce, není přípustné podle § 237 o. s. ř. o. s. ř. , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu. Nejvyšší soud opakovaně uvedl, že případné vady nalézacího řízení (a takovou vadu povinný namítá, tvrdí-li, že exekuční titul vydal věcně nepříslušný soud, k tomu srov. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. října 1996, sp. zn. 11 Co 582/96 , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 5, ročník 1998, pod číslem 44) se do exekučního řízení nepřenášejí − k tomu srov. například odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. října 2002, sp. zn. 20 Cdo 554/2002 , uveřejněné pod číslem 62/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. května 2000, sp. zn. 20 Cdo 2475/98 , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. dubna 2014, sp. zn. 21 Cdo 4435/2013 , a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu v části, jíž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výroku o zamítnutí návrhu na odklad exekuce, není přípustné podle § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. o. s. ř. , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání povinného podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a následující zákona č. 120/2001 Sb. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. září 2015
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu