Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Nd 291/2015

29 Nd 291/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce M. B., zastoupeného JUDr. Marií Cilínkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Bolzanova 1615/1, PSČ 110 00, proti žalované D. B., o zrušení vyživovací povinnosti, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. , o přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:Věc vedená u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. se přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi.

Odůvodnění:

Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 7. dubna 2015 se žalobce (M. B.) domáhá vůči žalované (D. B.) zrušení vyživovací povinnosti stanovené rozsudkem Okresního soudu v Bruntále sp. zn. , , a to s účinností od 1. dubna 2015. Současně žádá, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi a v této souvislosti poukazuje na svůj zdravotní stav (jenž listinami dokládá) s tím, že „vzhledem k téměř úplnému ochrnutí není schopen cestovat k místně příslušnému soudu, cesta do Bruntálu by znamenala nepřiměřenou zátěž, když žalobce nevydrží déle než dvě hodiny v jedné poloze a v průběhu dne by nebylo možné zajistit jeho zdravotní a hygienické potřeby“.

Žalovaná se k návrhu na delegaci vhodnou nevyjádřila.

Podle ustanovení , (dále jen „ “), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější a rychlejší projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně.

Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 d). I v situaci, kdy účastníci s delegací souhlasí (či se jejich souhlas předpokládá), musí být důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu; srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Přitom obecně platí, že okolnosti toho druhu, že některý účastník, jeho zástupce či svědek musí překonat mezi místem svého bydliště či sídla a sídlem věcně a místně příslušného soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. listopadu 2009, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2013, sp. zn. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2013, sp. zn. ).

Jakkoli Nejvyšší soud nemá na shora uvedených závěrech důvod ničeho měnit, v poměrech projednávané věci je rozhodující, že v případě žalobce nejde o „běžné“ zdravotní problémy a s tím spojené obtíže s cestováním k příslušnému soudu, nýbrž o to, že zdravotní stav žalobce je natolik nepříznivý, že odůvodňuje (společně se skutečností, že žalovaná se k návrhu žalobce na delegaci vhodnou nijak nevyjádřila) výjimku z výše citovaného ústavního pravidla.

Proto Nejvyšší soud návrhu žalobce vyhověl a věc z důvodu vhodnosti přikázal Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. září 2015

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu