Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1109/2015

29 Cdo 1109/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce Y. T., zastoupeného JUDr. Jiřím Voršilkou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Opletalova 1535/4, PSČ 110 00, proti žalovanému V. S., zastoupenému JUDr. Šárkou Foltýnovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Charvátova 58/11, PSČ 110 00, o zaplacení částky 24.582.118 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. listopadu 2014, č. j. -338, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 13. května 2014, č. j. -251, zamítl žalobu o zaplacení 24.582.118 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce v záhlaví označeným rozsudkem zrušil rozsudek soudu prvého stupně co do částky 9.788.434 Kč s příslušenstvím a ve stejném rozsahu řízení zastavil (první výrok), potvrdil rozsudek soudu prvého stupně ve zbývajícím rozsahu (druhý výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu, a to proti druhému a třetímu výroku, podal žalobce dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „ “). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

Závěr odvolacího soudu, podle něhož vymíní-li si nabyvatel akcií ve smlouvě o převodu akcií určité vlastnosti, které musí mít podnik společnosti – emitenta převáděných akcií, stávají se takto vymíněné vlastnosti podniku společnosti zprostředkovaně vlastnostmi převáděných akcií podléhajícími právní úpravě odpovědnosti za vady zboží [ , o cenných papírech, a a násl. , obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“)], a při jejich nedodržení vznikají kupujícímu práva z odpovědnosti za vady, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. rozsudek ze dne 26. března 2014, sp. zn. , usnesení ze dne 26. března 2014, sp. zn. , rozsudek ze dne 28. dubna 2015, sp. zn. , či usnesení ze dne 26. října 2010, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 2, ročník 2012, pod číslem 20; označená rozhodnutí jsou veřejnosti dostupná – stejně jako ostatní rozhodnutí dovolacího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Ustálené judikatuře odpovídá taktéž (dovoláním rovněž zpochybněný) závěr odvolacího soudu, podle něhož je případný nedostatek vymíněných vlastností podniku společnosti vadou akcií ve smyslu § 422 odst. 1 obch. zák., nikoliv vadou právní podle § 433 obch. zák. (srov. např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. března 2014, sp. zn. ).

Konečně vyložil-li odvolací soud článek 9 odst. 1 a 2 smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 2. listopadu 2010 (podle něhož má kupující v případech popsaných v označeném ujednání právo na slevu z kupní ceny, přičemž ji vůči prodávajícímu může uplatnit do 31. prosince 2011) tak, že si účastníci sjednali – odchylně od § 428 odst. 1 písm. c) obch. zák. – délku lhůty, v níž mohou být vady akcií nejpozději vytčeny, aniž by jinak upravili povinnost kupujícího podat zprávu o vadách akcií bez zbytečného odkladu nejpozději poté, kdy vady mohly být při zachování odborné péče zjištěny, jakož i důsledky nedodržení této povinnosti ( obch. zák.), postupoval v souladu s výkladovými pravidly obsaženými v obch. zák. a , , jakož i zásadami pro výklad právních úkonů formulovanými např. v důvodech rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. března 2000, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 35/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nebo nálezu Ústavního soudu ze dne 14. dubna 2005, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 84/2005 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 9. září 2015

JUDr. Petr Š u k

předseda senátu