Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
1939A7DDA733A26FC1257F16003665B5.html
HTML · 12.36 KB
No categories available
26 Cdo 3184/2015
26 Cdo 3184/2015
U S N E S E N Í
ECAFIN Consulting s.r.o.
Ing. P. K.
, se sídlem v Praze 9, Teplická 264/52, IČO: 70757691, zastoupenému Mgr. Ing. Vladimírem Mrázem, advokátem se sídlem v Praze 1 – Starém Městě, Konviktská 297/12, o zaplacení částky 1.138.839,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 18 C 233/2012 , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. května 2015, č. j. 93 Co 705/2014 -133, takto:
Dovolání
se odmítá
.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání žalobkyně (dovolatelky) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. května 2015, č. j. 93 Co 705/2014 -133, odmítl podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění účinném do 31. prosince 2013 (viz čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb. – dále jen „o. s. ř. “), neboť neobsahuje náležitosti vyžadované ustanovením § 241a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , přičemž tyto vady (nedostatky), pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolatelka včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) neodstranila (§ 241b odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ). Konkrétně dovolání neobsahuje údaje o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 ve spojení s ustanoveními § 237 až 238a o. s. ř. o. s. ř. ). Jde-li o přípustnost dovolání, odkázala na ustanovení § 236 o. s. ř. o. s. ř. , ačkoliv citované ustanovení přípustnost dovolání neřeší; pouze z něj vyplývá, že dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. V této souvislosti však především nelze přehlédnout, že dovolatelka ve skutečnosti vycházela z občanského soudního řádu ve znění před novelou provedenou zákonem č. 404/2012 Sb. (dále jen „o. s. ř. před novelou“); o tom svědčí její konstatování, že
„dovolání je zároveň důvodné především dle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. o. s. ř. , jelikož rozhodnutí spočívá v nesprávném právním posouzení věci“
,
a že
„je zároveň důvodné dle § 241a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , jelikož rozhodnutí soudu druhého stupně vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování“
. Evidentně tak přehlédla, že bylo-li napadené rozhodnutí vydáno po účinnosti zákona č. 404/2012 Sb. , musí dovolání vyhovovat náležitostem kladeným na tento mimořádný opravný prostředek občanským soudním řádem ve znění účinném od 1. ledna 2013 (viz § 241a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Pokud by – s přihlédnutím k celkovému obsahu (§ 41 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ) dovolání – byla, byť pouze teoreticky, na místě úvaha o přípustnosti dovolání proto, že odvolací soud se odchýlil od ustálené judikatury Nejvyššího soudu, konkrétně od usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. července 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013 , na něž dovolatelka odkázala, lze uvést následující. Odvolací soud, byť zmíněné usnesení necitoval, ve skutečnosti z jeho závěrů vycházel, neboť osvobození od soudních poplatků u dovolatelky jako právnické osoby zvažoval, a to z pohledu všech zjištěných relevantních hledisek, které hodnotil v jejich vzájemné souvislosti.
Z vyložených důvodů vyplývá, že dovolání je vadným podáním, a proto musí být odmítnuto (§ 243c odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001 , uveřejněné pod č. 48 v sešitě č. 6 z roku 2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. září 2015
JUDr. Miroslav Ferákpředseda senátu