Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 3263/2015

22 Cdo 3263/2015

U S N E S E N Í

Mayfair Asset Management, s. r. o.

AMÁDEUS REAL, a. s.

, se sídlem v Praze 1, Dlouhá 13, IČO: 27241131, zastoupené Mgr. Janem Petříkem, advokátem se sídlem v Praze 1 – Starém Městě, Týnská 633/12, o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. března 2015, č. j. -313, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 1 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 3. září 2014, č. j. -283, zastavil řízení o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. května 2014, č. j. -261, podle , o soudních poplatcích, neboť žalobkyně nezaplatila soudní poplatek za podané dovolání ve výši 10 000 Kč, přičemž dodatečná lhůta pro zaplacení poplatku určená usnesením soudu prvního stupně ze dne 15. srpna 2014, č. j. -281, marně uplynula dne 1. 9. 2014 (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 23. března 2015, č. j. -313, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které považuje za přípustné, neboť „podstatou podaného dovolání je problematika ochrany ústavně chráněného práva, konkrétně práva na přístup k soudu“. Argumentace soudu prvního stupně je zcela bezhodnotovou, vycházející pouze ze striktní dikce ustanovení zákona o soudních poplatcích. Odvolací soud se s touto argumentací ztotožnil, ačkoliv žalobkyně jej na svou tíživou finanční situaci upozornila a poukázala na hlavní problém, proč se v obtížné finanční situaci ocitla, a to pochybením justice, která „ji připravila o její majetkovou podstatu“. Dovolatelka svou tíživou situaci přičítá státu, a „proto by stát neměl vršit jedno pochybení na druhé“. S ohledem na uvedené navrhuje, aby dovolací soud zrušil usnesení soudů obou stupňů.

Žalovaná nebyla s ohledem na věta druhá vyzvána, aby se k dovolání vyjádřila, neboť to s ohledem na předmět dovolacího přezkumu nebylo potřebné ani účelné.

Podle článku II. – Přechodná ustanovení, bodu 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Jelikož napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 23. března 2015 a dovolací řízení bylo zahájeno po tomto datu, dovolací soud projednal dovolání a rozhodl o něm podle ve znění účinném od 1. ledna 2014 (dále jen „ “).

Dovolání není přípustné.

Podle v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno. Bylo-li dovolání odmítnuto nebo bylo-li dovolací řízení zastaveno, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle – 3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části [k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sp. zn. (dostupné na

www.nsoud.cz)

].

V posuzovaném případě dovolání není přípustné již z toho důvodu, že dovolatelka v rozporu s judikaturou dovolacího soudu nevymezila otázku přípustnosti dovolání podle , když spatřuje přípustnost dovolání „v problematice ochrany ústavně zaručeného práva, konkrétně práva na přístup k soudu“; tím však nevymezuje žádný z důvodů přípustnosti dovolání. Nadto dovolatelka ani v souvislosti s jí uvedeným důvodem přípustnosti dovolání neuvádí žádnou otázku hmotného či procesního práva, kterou by se měl dovolací soud zabývat, a ve svém podání se omezuje na kritiku nižších soudů, které zastavily dovolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku, resp. kritiku státu, který měl dovolatelku údajně zbavit majetku; to však k přípustnosti dovolání zjevně nepostačuje.

Jelikož žalobkyně v dovolání nevymezila otázku přípustnosti dovolání, Nejvyšší soud dovolání podle odmítl.

V souladu s věta druhá rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 8. září 2015

Mgr. Michal Králík, Ph.D.

předseda senátu