Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3393/2015

30 Cdo 3393/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Pavla Vrchy ve věci žalobce V. M., zastoupeného JUDr. Stanislavem Kadlubiecem, advokátem se sídlem v Třinci, Husova 401, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení částky 329 100 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. ledna 2015, č. j. -361, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 23. srpna 2012, č. j. -233, kterým byla uložena žalované povinnost zaplatit žalobci částku 329 100 Kč a náhradu nákladů řízení tak, že žalobu v plném rozsahu zamítl, žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení a žalobci uložil povinnost zaplatit České republice náhradu nákladů řízení hrazených státem.

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce (podle obsahu dovolání) v rozsahu meritorního posouzení věci odvolacím soudem včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , , dále jen „ “, odmítl jako nepřípustné.

Právní posouzení otázky rozhodné doby, po kterou mělo původní řízení, nebylo-li by stiženo průtahy, trvat, nemůže založit přípustnost dovolání podle , neboť se při jejím řešení odvolací soud neodchýlil od řešení přijatého v judikatuře Nejvyššího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. srpna 2014, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2013, sp. zn. ). Stejně tak se odvolací soud neodchýlil od judikatury Nejvyššího soudu v tom, když odlišil podmínky pro vznik nároku na náhradu škody v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v průtazích v řízení a nároku na náhradu nemajetkové újmy v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. září 2012, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 7/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

V tomto směru je argumentace dovolatele s odkazem na , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), a vyčítající odvolacímu soudu to, že nepřihlédl k nesprávnosti rozhodnutí vydávaných v posuzovaném řízení, nesprávná, neboť se týká nároku na náhradu nemajetkové újmy, nikoli škody.

Odvolací soud přitom v uvedených otázkách postupoval v souladu se závazným právním názorem vysloveným v předchozím kasačním rozhodnutí Nejvyššího soudu a jeho závěry tak nemohly být v rozporu s důvodným očekáváním dovolatele ohledně toho, jak budou dané otázky posouzeny.

Námitky vznesené žalobcem proto přípustnost dovolání z výše uvedených důvodů nemohou založit.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 16. září 2015

JUDr. Pavel S i m o n

předseda senátu