Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1863/2015

U S N E S E N Í

CG HOLDING, s. r. o.

České republice – Českému telekomunikačnímu úřadu

, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 219, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 1.219.973,- s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. listopadu 2014, č. j. -217, takto:

I. Dovolání žalobkyně

se odmítá

.

II. Žádná z účastnic

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í( ):

Obvodní soud pro Prahu 9 (dále již „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 27. června 2014, č. j. -156, výrokem I. konstatoval, že nesprávným úředním postupem Českého telekomunikačního úřadu, který v označených správních věcech nerozhodl ve lhůtě stanovené v , o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění (zákon o elektronických komunikacích), bylo porušeno právo žalobkyně, dále výrokem II. zamítl žalobu, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1.219.973,- Kč s příslušenstvím, a konečně výrokem III. rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze (dále již „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 19. prosince 2014, č. j. -217, výrokem I. rozsudek soudu prvního stupně (v jeho napadených výrocích) II. a III. potvrdil a dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Konstatoval, že (pokud jde o zamítavý meritorní výrok) soud prvního stupně správně dospěl k závěru, že k nesprávnému úřednímu postupu v daných řízeních došlo a jeho úvahy ohledně zadostiučinění žalobkyni se pohybují v rámci zákonné úpravy , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění (dále jen „“). Odvolací soud odkázal na relevantní judikaturu Nejvyššího soudu České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) v předmětné materii a vyložil, že s ohledem na okolnosti případu a postup žalobkyně ve správních řízeních je správný závěr nalézacího soudu, že objektivní význam předmětných řízení byl pro žalobkyni v podstatě nepatrný, takže zde nebyl důvod pro poskytnutí zadostiučinění v penězích.

Odvolací soud přisvědčil soudu prvního stupně i v otázce rozhodnutí o náhradě nákladů řízení; náklady řízení vzniklé žalobkyni za právní zastoupení advokátem totiž nebyly vynaloženy účelně (odvolací soud pro stručnost odkázal na odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně a zdůraznil, že toto rozhodnutí je plně v souladu i s judikaturou Ústavního soudu).

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně zastoupená advokátem včasné dovolání, které však není ve smyslu přípustné. Je tomu tak proto, že jak rozhodnutí odvolacího soudu o přiměřeném zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle , tak i rozhodnutí o náhradě nákladů řízení odpovídá ustálené rozhodovací praxi dovolacího soudu.

Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 19. listopadu 2014, sp. zn. , který byl publikován ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 37/2015 (a jenž rovněž prošel „testem ústavnosti“ – srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 5. února 2015, sp. zn. ; všechna zde označená rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou veřejnosti přístupná na webových stránkách Nejvyššího soudu http://www.nsoud.cz, zatímco rozhodnutí Ústavního soudu jsou veřejnosti přístupná na internetových stránkách Ústavního soud http://nalus.usoud.cz) vyložil a odůvodnil právní názor, že v řízení o přiměřeném zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle spolu úzce souvisí konstatování porušení práva poškozeného a omluva státu (orgánu) za toto porušení není-li omluva vyslovena ve vazbě na konstatování porušení práva, mělo by porušení konkrétního práva poškozeného vyplývat přímo z obsahu omluvy. Je-li porušení práva poškozeného konstatováno již v rámci předběžného projednání ( zákona ) a příslušný úřad se za ně omluvil, a má-li soud následně tuto formu zadostiučinění za přiměřenou, musí žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Způsob vypořádání poměrů mezi účastníky vyplývá z právního předpisu, proto bez ohledu na to, který z účastníků a v jakém rozsahu napadne odvoláním rozsudek soudu prvního stupně, nemohou ani dílčí výroky o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění nabýt právní moci a vykonatelnosti.

Rovněž Ústavní soud ve svém aktuálním rozhodnutí – usnesení ze dne 30. června 2015, sp. zn. , připomenul, že stávající právní úprava připouští, že přiměřené zadostiučinění v případě nepřiměřené délky řízení nemusí být vždy přiznáno v penězích, což Ústavní soud ve své rozhodovací praxi respektuje a soudní rozhodnutí, jimiž bylo „pouze“ konstatováno porušení práva, akceptuje a považuje za souladné se zárukami plynoucími z d.

Ani rozhodnutí odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení nekoliduje s judikaturou dovolacího ani Ústavního soudu (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. února 2015, sp. zn. , nebo ze dne 17. února 2015, sp. zn. , proti kterému byla podaná ústavní stížnost usnesením Ústavního soudu ze dne 4. května 2015, sp. zn. , odmítnuta) a dovolání proti němu tak rovněž není ve smyslu přípustné.

Z vyložených důvodů bylo proto dovolání žalobkyně ve smyslu věty první odmítnuto.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. září 2015

JUDr. Pavel Vrcha

předseda senátu