Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3052/2015

33 Cdo 3052/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně Connectel Czech s.r.o. se sídlem v Praze 8, Sokolovská 325/140, identifikační číslo 271 95 503, zastoupené JUDr. Soňou Illnerovou Pajerovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Dlouhá 16, proti žalovanému Mgr. L. S., zastoupenému Mgr. Hanou Berkovou, advokátkou se sídlem v Praze 3, Vinohradská 2828/151, o zaplacení 435.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. ledna 2015, č. j. -150, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem ze dne 19. května 2014, č. j. -119, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení 435.000,- Kč se 7,5 % úroky z prodlení od 15. 10. 2011 do zaplacení, a rozhodl o nákladech řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. ledna 2015, č. j. -150, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které není podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 1 a 7 , čl. II bod 2 – dále jen „ “), přípustné.

Podle platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Žalobkyně ohlásila uplatnění dovolacího důvodu uvedeného v a jeho naplnění spatřuje v tom, že „skutkový závěr soudu prvního stupně, se kterým se odvolací soud plně ztotožnil, vychází z rozporných skutkových zjištění, které jsou zásadně významné pro právní posouzení věci, a jako celek je zcela v rozporu se skutečným stavem.“ Oproti odvolacímu soudu prosazuje, že k podpisu kupní smlouvy mezi žalovaným a obchodní společností Casper trading s.r.o., zastoupenou jednatelem Ing. H., došlo v příčinné souvislosti s její zprostředkovatelskou činností. Nesouhlasí se závěrem, že uzavření kupní smlouvy nezprostředkovala ona, nýbrž jiná osoba (L. P.) a prosazuje, že v řízení dostatečně prokázala, že seznámila L. P. s žalovaným, a že tudíž její činnost byla klíčová pro uzavření kupní smlouvy. Stejně tak nesouhlasí se závěrem, který odvolací soud převzal od soudu právního stupně, že se účastníci na obsahu smlouvy nedohodli, resp. že nebylo prokázáno, že zprostředkovatelskou smlouvu uzavřeli. Má za to, že v řízení vyšlo najevo, že mezi ní a žalovaným bylo dosaženo konsensu ohledně podstatných náležitostí zprostředkovatelské smlouvy – stanovení typu smlouvy, jejího předmětu a výše provize.

Dovolatelkou užitá argumentace nevystihuje dovolací důvod uvedený v , neboť všechny námitky jsou námitkami skutkovými; odvolacímu soudu vytýkají nesprávnost, popř. neúplnost skutkových zjištění, na nichž je právní posouzení věci založeno. Pokud je v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom smyslu, že vyšel-li by odvolací soud z úplně a správně zjištěného skutkového stavu věci (tedy ze skutkové verze žalobkyně, že došlo ke konsensu stran ohledně podstatných náležitostí zprostředkovatelské smlouvy, resp. že svou přímou činností prodej bytu zprostředkovala), musel by nutně dospět k odlišnému právnímu posouzení věci, tedy uzavřít, že jí vznikl nárok na odměnu za zprostředkování. Skutkový základ sporu však nelze v dovolacím řízení zpochybnit a nesprávná skutková zjištění nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (viz a contrario).

V této souvislosti - nad rámec své přezkumné činnosti - považuje dovolací soud za vhodné poznamenat, že závěry, které Nejvyšší soud přijal v rozhodnutích ze dne 7. 1. 2000, sp. zn. a ze dne 30. 3. 2011, sp. zn. , k otázce „kvality“ zprostředkovatelské činnosti pro založení práva na provizi, nejsou na daný případ aplikovatelné, neboť odvolací soud vyšel ze zjištění, že v daném případě zprostředkovatelská smlouva vůbec uzavřena nebyla. Uvedená judikatura Nejvyššího soudu tedy na tento případ nedopadá.

Lze uzavřít, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud je proto podle věty první odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 23. září 2015

JUDr. Ivana Zlatohlávková

předsedkyně senátu