Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tdo 816/2015

11 Tdo 816/2015-22

U S N E S E N Í

J. Š.,

t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. s e dovolání obviněného J. Š.o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 16. 7. 2014, sp. zn. ,

byl J. Š. uznán vinným zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou.

Podle skutkových zjištění se obviněný trestné činnosti dopustil tím, že přestože byl v minulosti vícekrát odsouzen pro trestnou činnost související s drogami, naposledy rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 21. 2. 2012, č. j. -425, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně – pobočka v Jihlavě ze dne 7. 11. 2012, č. j. -566, pro zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku, k trestu odnětí svobody na čtyři a půl roku, který vykonává ve věznici s ostrahou, a ačkoli věděl, o jakou látku se jedná a že nakládání s ní je možné pouze na zvláštní povolení, jehož není držitelem, tak v J. v blíže nezjištěné době od července 2012 do 26. 11. 2012, zejména u garáží poblíž restaurace „U rebela“ na B. ulici, cca v deseti případech prodal pervitin (metamfetamin) balený v injekční stříkačce, tzv. „dvojkovce“, vždy v množství od dvou „čar“ do 1 g za domluvenou cenu 150 Kč – 200 Kč za „čáru“, tedy za částky od 300 Kč do 1 000 Kč, výjimečně 2 000 Kč, D. K., kdy jednotlivým předáním předcházela domluva iniciovaná ze strany K., a K. tedy prodal celkem 5 g pervitinu.

Odvolání obviněného proti citovanému rozsudku Krajský soud v Brně usnesením ze dne 7. 10. 2014, sp. zn. , podle § 256 tr. ř. zamítl.

Proti citovanému rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně Mgr. Moniky Urbanové dovolání.Pokud jde o dovolací důvod, uvedl, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení, a odkázal na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

V textu svého dovolání obviněný uvedl, že ani odvolací soud se nezabýval argumenty, které uplatňoval od začátku trestního řízení. Nevyjádřil se přitom k námitkám obviněného ohledně porušení základních zásad trestního práva hmotného a procesního. Obviněný poukázal na to, že je otcem čtyřletého dítěte a soudním rozhodnutím mu bude zcela znemožněn opravdový styk s ním a možnost dítě pozitivně ovlivnit. Podle obviněného bylo zkráceno jeho právo na realizaci obhajoby. Jeho případ je specifický tím, že jeho vina byla prokázána svědectvím jediné osoby. Přístupem orgánů činných v trestním řízení nebyl zjištěn skutkový stav v rozsahu potřebném pro vyslovení viny. Orgány činné v trestním řízení nepostupovaly tak, aby byly stejně pečlivě a komplexně objasněny okolnosti v jeho prospěch. Některé jeho návrhy na doplnění dokazování nebyly provedeny (např. znalecký posudek z oboru psychologie). Soudy přistupovaly k odsouzenému s určitou dávkou stereotypu nebo předsudku, který však zdůvodňovaly logikou věci s odkazem na četná předchozí pravomocná odsouzení a výkony trestu v souvislosti se shodnou trestnou činností.

V závěru svého dovolání pak obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 7. 10. 2014, sp. zn. , zrušil a přikázal odvolacímu soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší státní zástupce prostřednictvím státní zástupkyně činné u Nejvyššího státního zastupitelství sdělil, že se k dovolání obviněného nebude věcně vyjadřovat.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. a), h) tr. ř.], bylo podáno v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde je lze učinit (§ 265e odst. 1 tr. ř.), a bylo podáno oprávněnou osobou [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.].

Vzhledem k tomu, že lze dovolání podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., musel Nejvyšší soud dále posoudit otázku, zda lze dovolatelem uplatněné dovolací důvody považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. V úvahu přitom přicházelo posouzení pouze ve vztahu k ustanovení odstavce prvního § 265b tr. ř.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Z toho plyne, že v rámci rozhodování o dovolání vychází Nejvyšší soud zásadně ze skutkových zjištění provedených soudy v předchozím řízení a pouze hodnotí, zda tato skutková zjištění byla z hlediska hmotného práva správně posouzena. Není tedy možné namítat nic proti samotným skutkovým zjištěním soudu, proti tomu, jak soud hodnotil důkazy, v jakém rozsahu provedl dokazování, jak postupoval při provádění důkazů, apod. V tomto směru totiž nejde o aplikaci hmotného práva, ale procesních předpisů, zejména ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. o postupu orgánů činných v trestním řízení při zjišťování skutkového stavu a při hodnocení důkazů. Hmotněprávní posouzení se pak týká především trestního práva hmotného, ale může se týkat i jiných právních odvětví (k tomu srov. č. rozh. tr., str. 299). Nesprávnost může spočívat v tom, že soud nesprávně aplikuje normu hmotného práva tím, že buď použije jiný právní předpis či jiné ustanovení nebo použije správný právní předpis a jeho správné ustanovení, ale nesprávně je vyloží. Nesprávnost může rovněž spočívat v chybně posouzené předběžné otázce. Je třeba dodat, že v žádném z dalších ustanovení § 265b odst. 1 trestní řád nepřipouští jako důvod dovolání, že by rozhodnutí bylo založeno na nesprávném nebo neúplném skutkovém zjištění. Z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř., je dovolání podáno i v případě, kdy je v něm sice citováno některé z ustanovení § 265b tr. ř., ale ve skutečnosti jsou vytýkány vady, které zákon jako důvod dovolání nepřipouští.

Tak je tomu i v posuzovaném případě. Obviněný brojí výhradně proti rozsahu provedeného dokazování a proti hodnocení provedených důkazů ze strany soudů, navíc jeho námitky jsou málo konkrétní. Lze tak pouze nad rámec dovolacího řízení uvést, že soudy logicky a přesvědčivě vysvětlily, z jakých důkazů vyvodily skutkové závěry, na nichž se odsouzení zakládá, a toto zdůvodnění nebudí žádné pochybnosti.

Vzhledem ke shora uvedenému dospěl Nejvyšší soud k závěru, že obviněný J. Š. podal dovolání z jiných důvodů, než jsou uvedeny v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř., a proto postupoval podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. a jeho dovolání odmítl, aniž se dále zabýval jím napadeným rozhodnutím a řízením jemu předcházejícím podle § 265i odst. 3 až 5 tr. ř. O odmítnutí dovolání Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 26. srpna 2015

JUDr. Karel Hasch

předseda senátu