Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Nd 249/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobce JUDr. M. F. zastoupeného JUDr. Tomášem Homolou, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 919/5, proti žalovaným 1) České obci sokolské, se sídlem v Praze, Malá Strana, Újezd 450/40, identifikační číslo osoby 00409537 a 2) Tělocvičné jednotě Sokol Puklice, se sídlem v Puklicích, identifikační číslo osoby 63439166, zastoupené JUDr. Kateřinou Skálovou, advokátkou se sídlem v Jihlavě, Bezručova 1580/7, o poskytnutí náhrady za nevydanou stavbu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 1 předložil podle ustanovení (dále jen „“) spis Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) k rozhodnutí o návrhu žalované 2), aby věc – o poskytnutí náhrady za nevydanou stavbu podle , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákon o půdě), která je u něho vedena pod sp. zn. byla přikázána z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Jihlavě. Tento návrh žalovaná 2) odůvodnila tvrzením, že v dané věci bude nutné provádět obšírné dokazování, spočívající jednak v ohledání místa – budovy, za niž je požadována náhrada a která je vzdálena od sídla soudu 140 km, a jednak ohledně výše náhrady bude nutné provádět důkazy ke zjištění původního stavu objektu. Žalovaná 2) předpokládá výslechy pamětníků s bydlištěm v P., jejichž výslechy soudem v Praze by byly pro účast svědků nesmírně finančně nákladné, jakož i výslech zástupců žalované 2). Pokud by výslechy svědků byly prováděny dožádaným soudem, došlo by dle jejího názoru k faktickému výkonu soudní moci dožádaným soudem. Kromě toho žalovaná 2) poukazuje na potřebu vyžadovat materiály z úřadů se sídlem v J. – jako příklad uvádí katastrální úřad, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, okresní archiv a pozemkový úřad.

Žalobce s návrhem žalované 2) na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti nesouhlasí. Uvádí, že žalobu podal u místně příslušného soudu, v jehož obvodu má sídlo žalovaná 1). Podle jeho mínění není přikázání věci Okresnímu soudu v Jihlavě na místě, jelikož předmětem řízení není právo k nemovitosti, nýbrž poskytnutí náhrady. Pokud žalovaná 2) předjímá nezbytnost rozsáhlých místních šetření v obci P., jde podle žalobce o nepodložená a účelová tvrzení. Neustálé návrhy žalované 2) stran místní příslušnosti soudu či delegace vhodné označuje za maření soudního řízení.

Žalovaná 1) se k návrhu žalované 2) na přikázání věci nevyjádřila.

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Obvodnímu soudu pro Prahu 1 a Okresnímu soudu v Jihlavě návrh žalované 2) na přikázání věci projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.

Podle ustanovení věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Důvody vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně (srov. například nález Ústavního soudu uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu). Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení , aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v d, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.

Důvody vhodnosti podle ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by tak mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.

Podle ustanovení platí, že je-li místně příslušných několik soudů, může se řízení konat u kteréhokoli z nich.

Z obsahu spisu vyplývá, že žalobce této zákonné možnosti (příslušnosti soudu na výběr daného) využil a žalobu podal u Obvodního soudu pro Prahu 1, v jehož obvodu má sídlo žalovaná 1). Námitku žalované 2) o místní nepříslušnosti soudu Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 23. října 2014, č. j. -34, zamítl a Městský soud v Praze toto jeho rozhodnutí usnesením ze dne 13. února 2015, č. j. -42, potvrdil.

Žalovaná 2) odůvodňuje návrh na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti předpokladem rozsáhlého dokazování, které zahrne i výslechy svědků bydlících v místě, kde se předmětná nemovitost nachází (a zároveň v obvodu soudu, jemuž je delegace věci navržena), jakož i potřebou vyžádat doklady od místních úřadů.

Skutečnosti tvrzené žalovanou 2) nepředstavují takové okolnosti, z nichž by bylo možné dovozovat, že věc bude u Okresního soudu v Jihlavě, jemuž je přikázání věci z důvodu vhodnosti navrženo, projednána rychleji a hospodárněji. Žalovanou 2) tvrzená nutnost obšírného dokazování v obvodu Okresního soudu v Jihlavě je zatím pouze hypotetická, když nelze dopředu předjímat, jaké důkazy bude třeba v řízení provést. Kromě toho ani potřeba provést část dokazování mimo obvod soudu projednávající věc není sama o sobě důvodem k delegaci. Ostatně soud [čehož si je vědoma i sama žalovaná 2)] má k dispozici dostatek procesních prostředků k řešení takové situace – například provedení dokazování prostřednictvím dožádaného soudu, a to včetně možného výslechu svědků majících bydliště v jiném místě než v obvodu sídla procesního soudu. Kromě toho nelze nepřehlédnout, že žalobce s přikázáním věci nesouhlasil a že navrženou delegací by mohl být navozen stav, který by se projevil v poměrech ostatních účastníků řízení, kteří mají bydliště (sídlo) v Praze, zásadně nepříznivě.

Za situace, kdy Nejvyšší soud neshledal žádný závažný důvod, který by delegaci věci jinému soudu opodstatňoval, návrhu žalované 2) na přikázání věci z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc Okresnímu soudu v Jihlavě nepřikázal.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. září 2015

JUDr. Miroslav G a l l u s

předseda senátu