Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 1253/2015

28 Cdo 1253/2015

U S N E S E N Í

1. SčV, a.s.

L. L.

, zastoupenému JUDr. Martinem Horčicem, advokátem se sídlem v Kolíně IV, Politických vězňů 27,

o zaplacení

46.059,- Kč s příslušenstvím

, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 4. listopadu 2014, č. j. -134, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Kolíně rozsudkem ze dne 23. 1. 2014, č. j. -83, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně po žalovaném dožadovala zaplacení 50.393,- Kč s příslušenstvím (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.). Doplňujícím rozsudkem téhož soudu ze dne 6. 8. 2014, č. j. -101, bylo rozhodnuto o povinnosti žalobce uhradit proplacené svědečné.

K odvolání žalobce přezkoumal uvedené rozhodnutí Krajský soud v Praze, jenž je rozsudkem ze dne 4. 11. 2014, č. j. -134, změnil tak, že řízení co do částky 4.334,- Kč s příslušenstvím zastavil (výrok I., bod a/), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 46.059,- Kč s příslušenstvím (výrok I., bod b/), a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II.).

Proti tomuto rozsudku, a to výslovně do jeho výroků I. b) a II., podal žalovaný dovolání, jež má za přípustné podle a jehož prostřednictvím se domáhá, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí.

V řízení o dovolání bylo postupováno podle ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013, které je podle čl. II bodu 7 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dle čl. II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, rozhodující pro dovolací přezkum.

Nejvyšší soud se jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno řádně a včas, osobou k tomu oprávněnou a řádně zastoupenou podle , zabýval přípustností dovolání.

Dle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Z ustanovení vyplývá, že dovolání podle není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v ; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Napadá-li dovolatel výrok I. b/ rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o nároku žalobkyně nepřevyšujícím uvedený bagatelní limit, aniž by se ze spisu podávalo, že by se v projednávané věci jednalo o vztahy, v nichž zákonodárce upouští od požadavku na minimální výši sporného peněžitého plnění, je zřejmé, že na dovolání jako přípustné pohlížet nelze. Rovněž výrokem II. rozsudku odvolacího soudu nebylo rozhodnuto o částce, jejíž výše by umožňovala věcný přezkum rozhodnutí. Je-li tedy přípustnost dovolání v souladu s vyloučena, nezbylo dovolacímu soudu než je podle , věty první, odmítnout.

Nadto nelze přehlédnout, že dovolatel ani nikterak nenaznačil, v čem spatřuje přípustnost a důvodnost dovolání v rozsahu, jímž zpochybňuje správnost nákladového výroku II. rozsudku odvolacího soudu. Absence těchto obligatorních náležitostí ( ) přitom představuje vadu, kterou není možné po uplynutí zákonné lhůty odstranit ( ) a která brání tomu, aby bylo pokračováno v dovolacím řízení, pročež by i z tohoto důvodu bylo nezbytné dovolání v této části odmítnout (srov. obdobně například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2014, sp. zn. ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , věty první, , , části věty před středníkem, a s tím, že žalobkyni, jež by na jejich náhradu měla v zásadě právo, žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 1. září 2015

JUDr. Jan Eliáš

,

Ph.D.

předseda senátu