Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Nd 265/2015

21 Nd 265/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce APASON s.r.o. se sídlem v Praze - Štěrboholech, Ústřední č. 388/18, IČO 24173916, zastoupeného Mgr. Miloslavem Jančíkem, advokátem se sídlem ve Zlíně, Růžová č. 307, proti žalovanému M-PRESSE plus, s.r.o. se sídlem v Praze 6 - Břevnově, Na Petřinách č. 1945/55, IČO 28959221, o 1.333.195,10 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o návrhu žalovaného na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto: Věc, vedená u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu ve Zlíně.

Odůvodnění:

Žalovaný ve vyjádření ze dne 17. 4. 2015 uvedl, že „nijak nerozporuje výši svého dluhu, který byl vyfakturován příslušnými daňovými doklady“ a že „svůj dluh uznal a navrhl plnění dluhu ve třech splátkách“. V podání ze dne 11. 5. 2015 pak žalovaný navrhl, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána Okresnímu soudu ve Zlíně, neboť sídla účastníků v Praze jsou pouze formální, jelikož svoji činnost vykonávají ve Zlíně, kde má sídlo též zástupce žalobce; vedení soudního řízení v sídle účastníků tak považuje za nehospodárné a neekonomické z důvodu komplikovaného zajištění osobní účasti u jednání.

Žalobce s návrhem na přikázání věci Okresnímu soudu ve Zlíně nesouhlasil. Poukázal na dosavadní průběh řízení, kdy žalovaný svůj závazek podáním ze dne 17. 4. 2015 uznal a uhradil na něj částku 56.384,10 Kč, takže je namístě, spíše než věc delegovat jinému soudu, rozhodnout ve věci bez nařízení jednání rozsudkem pro uznání.

Podle ustanovení věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Uvedené ustanovení je zároveň zákonem určenou výjimkou ze zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (srov. d, vyhlášené usnesením předsednictva České národní rady pod č. jako součást ústavního pořádku); důvody pro přikázání věci jinému než příslušnému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše uvedeného ústavního principu.

O takový případ se v projednávané věci nejedná, neboť samotná okolnost, že účastníci vykonávají svou faktickou činnost mimo sídlo zapsané v obchodním rejstříku, není nijak neobvyklá a sama o sobě přikázání věci jinému soudu neodůvodňuje. Je třeba mít na zřeteli rovněž dosavadní průběh řízení, kdy žalovaný podáním ze dne 17. 4. 2015 svůj závazek vůči žalobci uznal, a je tedy dán prostor, aby soud rozhodl bez nařízení jednání rozsudkem pro uznání podle ustanovení Neshledá-li soud podmínky pro tento procesní postup a nařídí-li ve věci jednání, nic nebrání tomu, aby osoba oprávněná jednat za žalovaného byla vyslechnuta a s provedenými důkazy nebo jinými výsledky řízení seznámena prostřednictvím dožádaného soudu ( ). Žalovaný si také může k ochraně svých zájmů ve věci zvolit zástupce.

Nejvyšší soud České republiky proto návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu ve Zlíně podle ustanovení nevyhověl.

Proti tomuto usnesení

není

opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. srpna 2015

JUDr. Olga Puškinová

předsedkyně senátu