Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 4423/2014

26 Cdo 4423/2014

U S N E S E N Í

1. J. Š.

,

2. M. Š.

, zastoupeným Mgr. Liborem Čechem, advokátem se sídlem v Novém Bydžově, Masarykovo náměstí 508, pro 119.906,60 Kč s příslušenstvím, vedené u soudní exekutorky JUDr. Soni Karasové, Exekutorský úřad Liberec, pod sp. zn. 36 EX 1069/2007, o dovolání povinných proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 8. února 2012, č. j. -187, takto:

Dovolání

se odmítá

.

Odůvodnění:

Povinní napadli dovoláním usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci (odvolací soud) ze dne 8. 2. 2012, č. j. -187, kterým potvrdil usnesení soudní exekutorky ze dne 27. 9. 2011, č. j. 36 EX 1069/2007-162, jímž udělila po provedeném dražebním jednání vydražitelce P. R. příklep na vydraženou nemovitost – tam specifikovanou bytovou jednotku.

Protože rozhodnutí odvolacího soudu bylo vyhlášeno přede dnem nabytí účinnosti , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (tj. před 1. 1. 2013), Nejvyšší soud v souladu s čl. II bodu 7 tohoto zákona projednal dovolání a rozhodl o něm podle , , ve znění do 31. 12. 2012 (dále jen „ ”).

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu ve věci příklepu ve výkonu rozhodnutí (exekuce) je upravena v , , c) Podle není dovolání přípustné (usnesení soudu prvního stupně bylo jeho prvním rozhodnutím ve věci), a protože napadené rozhodnutí nemá po právní stránce zásadní význam, není přípustné ani podle (který byl nálezem Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. , uplynutím dne 31. 12. 2012 zrušen, pro dovolání podaná do uplynutí této doby však zůstává aplikovatelným právním předpisem).

Dovolatelé zpochybnili správnost závěru odvolacího soudu, že exekuční titul i rozhodnutí vydaná v průběhu exekuce jsou v právní moci a jsou vykonatelná, a že předmětem dražby byla jednotka ve vlastnictví povinných. Tato otázka však napadené rozhodnutí zásadně právně významným nečiní. Při jejím řešení se totiž odvolací soud neodchýlil od ustálené judikatury, podle níž vady v označení účastníků v exekučním titulu nejsou na újmu jeho vykonatelnosti, je-li možné z něj bez pochybností dovodit (jako v tomto případě), komu bylo přiznáno právo nebo uložena povinnost (shodně srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2001, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 4/2002 pod č. 25, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 1999, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura 6/1999 pod č. 62). Ani případná „záměna čísla“ vydražené jednotky není otázkou, s níž by mohl být spojen zásadní právní význam napadeného rozhodnutí. V řízení nebylo pochyb, že povinní vlastní v předmětném domě jen jednu jednotku, v exekučním řízení tak k žádné záměně jednotek nemohlo dojít (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. března 1999, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 16/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Závěr odvolacího soudu, že vydražená jednotka byla ve vlastnictví povinných, odpovídá i zjištěním učiněným v průběhu řízení.

Přípustnost dovolání tedy nelze z pohledu uplatněných dovolacích námitek dovodit ani z ustanovení ; Nejvyšší soud je proto podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. , exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. srpna 2015

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu