Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 856/2015

U S N E S E N Í

D. P.

M. Š.,

zastoupenému JUDr. Petrem Jirátem, advokátem se sídlem v Chomutově, Školní 3315/42, o zaplacení 50.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. dubna 2014, č. j. -99, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Chomutově rozsudkem ze dne 16. 1. 2013, č. j. -71, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 50.000,- Kč s 2 % ročním úrokem z prodlení od 1. 2. 2004 do zaplacení a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalovaného přezkoumal uvedené rozhodnutí Krajský soud v Ústí nad Labem, jenž je rozsudkem ze dne 22. 4. 2014, č. j. -99, změnil tak, že žalobu zamítl (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení před oběma soudy (výroky II. a III.).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost spatřuje v ustanovení , přičemž, ač stroze a bez jakéhokoliv rozvedení skutečností, poznamenává, že se mezi ním a žalovaným jednalo o vztah ze spotřebitelské smlouvy. Dle dovolatele spočívá napadené rozhodnutí na otázce, jíž se dovolací soud ve své rozhodovací praxi dosud nezabýval. Důvodnost dovolání pak spatřuje v souladu se zněním v nesprávném právním posouzení věci odvolacím soudem, k němuž mělo dojít při určení počátku běhu promlčecí doby a rovněž nepřiléhavou aplikací , . Dovolatel s ohledem na uvedené navrhl, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudu druhého stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

V řízení o dovolání bylo postupováno dle , („“), ve znění účinném od 1. 1. 2013, které je podle čl. II bodu 7 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, rozhodující pro dovolací přezkum.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno řádně a včas, osobou k tomu oprávněnou a řádně zastoupenou podle , se zabýval přípustností dovolání.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Ustanovení však říká, že dovolání není podle přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v , přičemž k příslušenství pohledávky se nepřihlíží.

Dle , , se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí dosavadními právními předpisy. V projednávané věci jde o spor ze smlouvy uzavřené přede dnem účinnosti , a tudíž musí být tento vztah posuzován podle dosavadních právních předpisů, zejména pak , .

Dle , v rozhodném znění, se o spotřebitelskou smlouvu jedná v případě smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dle odst. 2 téhož ustanovení je dodavatelem osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je pak v souladu s odst. 3 zmíněného ustanovení fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. S ohledem na skutečnosti, jež byly prokázány v rámci řízení před soudem prvního stupně a soudem odvolacím, nelze uzavřít, že by se v případě žalobce jednalo o dodavatele ve smyslu citovaných ustanovení , neboť při uzavírání a plnění smlouvy nejednal v rámci své podnikatelské činnosti. Je tudíž zřejmé, že vztah mezi zúčastněnými osobami není možné posuzovat jako vztah ze spotřebitelské smlouvy.

Žalobce dovoláním napadl výrok rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé, a bylo tak rozhodnuto o částce 50.000,- Kč (peněžitém plnění) nedosahující zákonem požadovaného limitu (více než 50.000,- Kč), přičemž se očividně nejedná o vztah ze spotřebitelské smlouvy, pracovněprávní vztah či věc uvedenou v Nejvyšší soud proto nemohl dospět k závěru, že by mu v dané věci zákon umožňoval věcný přezkum správnosti rozhodnutí odvolacího soudu, pročež dovolání v souladu s , větou první, jako nepřípustné odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , věty první, , , části věty před středníkem, a s tím, že žalovanému, jenž by na jejich náhradu měl v zásadě právo, žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 3. srpna 2015

JUDr. Jan Eliáš, Ph.D.

předseda senátu