Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 To 119/2014

Z o d ů v o d n ě n í :

Napadeným usnesením rozhodl krajský soud, že dle se vyžádaný L. S. předává na základě evropského zatýkacího rozkazu vydaného Státním zastupitelstvím v Hofu, SRN, z 5. 5. 2014, sp. zn. k trestnímu stíhání (míněno zjevně do SRN) pro trestný čin těžkého případu krádeže dle , číslo 3, německého (trestního) zákoníku, kterého se dopustil jako člen organizované skupiny, zaměřující se na krádeže vloupáním zejména v bytech v době od 22. 12. 2013 do 2. 1. 2014 v M., A., B. A., SRN, pěti dále ve výroku uvedenými případy, popsanými pokud jde o místo, dobu, způsob provedení, osoby poškozených i výši způsobené škody. Dále bylo rozhodnuto dle , že se předání odkládá na dobu potřebnou k výkonu trestu odnětí svobody ve věcech Okresního soudu v Sokolově sp.zn. a s uvedením konkrétních údajů o odsuzujících rozsudcích.

V řízení, které napadenému usnesení předcházelo, byla řádně zajištěna obhajoba vyžádaného obhájcem, s jehož ustanovením vyžádaný souhlasil. Soudem prvního stupně bylo také provedeno dokazování v potřebném rozsahu, když tento soud ještě po podání návrhu dokazování doplňoval, zejména pokud jde o zjištění stavu řízení, v tuzemsku vedeného v několika případech, ohledně trestního stíhání vyžádaného a o stanovisko soudů, které stíhání vedou nebo které uložily tresty, nyní vyžádaným vykonávané. Pro své rozhodnutí si tak opatřil potřebné a v zásadě postačující podklady. Není přitom rozhodující, že německými orgány nebylo blíže odůvodněno podezření, že se vyžádaný měl trestné činnosti, popsané v evropském zatýkacím rozkaze, dopustit a již vůbec není pro rozhodnutí podstatné, zda vyžádaný s předáním souhlasí.

Soud prvního stupně se však dopustil zásadního pochybení, když ve věci rozhodl ve veřejném zasedání v senátě složeném z předsedy senátu, soudce JUDr. Jana Špety a přísedících S. H. a Z. K. (To, že dva posléze uvedení členové senátu nejsou soudci, ale přísedící, si lze ověřit i z rozvrhu práce Krajského soudu v Plzni, přístupného na internetu.) Jde přitom o věc, v níž měl jednat a rozhodovat senát složený ze tří soudců.

Podle krajský soud rozhoduje v senátech – samosoudci rozhodují v případech stanovených zákony o řízení před soudy. Protože není v trestním řádu stanoveno, že o předání k trestnímu stíhání, což je předmětem řízení v projednávané věci, rozhoduje samosoudce – nestanoví to ani a násl. tr. ř., ani žádné jiné ustanovení – je k rozhodování v této věci příslušný senát. Tak tomu je i proto, že nic o samosoudci a o složení senátu nestanoví ani , dle jehož § 3 odst. 1 se použije trestní řád, nestanoví-li zmiňovaný zákon jinak nebo není-li jím některá otázka upravena. Senáty krajského soudu se skládají z předsedy senátu (tím může být jen soudce – ) a dvou přísedících, jestliže rozhodují jako soudy prvního stupně v trestních věcech – cit. zák. – nebo z předsedy senátu a dvou soudců v ostatních případech – cit. zák. Krajský soud tedy zřejmě vycházel z toho, že jde o rozhodování soudu prvního stupně v trestních věcech a senát je tedy tvořen předsedou a dvěma přísedícími. Tento závěr však není správný.

Věcná příslušnost krajského soudu k rozhodování v trestních věcech v prvním stupni je upravena v § 17 tr. ř. a v těchto věcech tedy krajský soud rozhoduje v senátě složeném z předsedy a dvou přísedících. Jde o rozhodování, při němž je třeba i z rozporných důkazů zjišťován skutkový stav pokud jde o spáchání trestného činu a o to, zda se toho dopustil ten, proti němuž je trestní stíhání vedeno, jak je uvedený delikt společensky nebezpečný a škodlivý a zda a jaký trest či jiná sankce mají být stíhanému obžalovanému uloženy. V takovýchto případech je plně odůvodněno, aby se na rozhodování soudů podíleli vedle soudců i další občané, jak to připouští y (č. ). Senáty se tedy skládají z předsedy senátu a dvou přísedících –

Rozhodování v jiných věcech – vedle rozhodování v druhém stupni např. o příslušnosti soudů dle tr. ř. nebo o odnětí a přikázání věci dle tr. ř. – přísluší dle senátu složenému z předsedy a dvou soudců. Tak tomu je i v řízení o mezinárodní justiční spolupráci dle , což je i projednávaný případ. Sama skutečnost, že rozhodnutí o předání i o odložení předání je dvoustupňové (rozhodnutí krajského soudu lze napadnout opravným prostředkem), popř. (řízení o vydání) i třístupňové ( , 6 ) na tom nic nemění. V těchto případech nejde v zásadě o zjišťování skutkového stavu věci a o rozhodování o druhu a výši trestu či ochranného opatření, kdy může být laické, neprávnické, zastoupení v senátu přínosné.

V těchto posléze uvedených věcech jde o řešení vesměs jen otázek právních, namnoze upravených vedle českého právního řádu i mezinárodními smlouvami. Účast právních laiků při tomto rozhodování by nebyla žádným přínosem, naopak – řešení i složitých právních otázek žádá vyšší právní kvalifikaci osob na rozhodování se podílejících. Tomu, že nejde o projednávání trestních věcí v prvním stupni ve smyslu nasvědčuje i úprava předmětného řízení, která není obsažena v části třetí trestního řádu, která upravuje typické projednávání trestních věcí s rozhodováním o vině a o sankcích, ale ve zvláštním zákoně č. o součinnosti zejména s jinými státy. (I do konce roku 2013, než nabyl účinnosti uvedený zákon, byla tato materie upravena zvlášť, v části čtvrté trestního

řádu, nadepsané „Některé úkony souvisící s trestním řízením“ – ani tehdy dle názvu této části nešlo tedy o trestní řízení a vyřizování trestních věcí v obvyklém slova smyslu. I za této dřívější právní úpravy byl také zastáván názor, že v těchto věcech rozhoduje senát složený ze tří soudců, když úprava složení senátů byla i za dřívější právní úpravy dle shodná s úpravou nynější. Poukázat lze v tomto směru i na rozhodnutí č. 35/1996 Sb. r. tr., které je plně akceptovatelné i za nynější právní úpravy a které též zastává názor, že v řízení o přípustnosti vydání do ciziny rozhoduje senát složený ze tří soudců. Řízení o předání je přitom jen později zavedenou obdobou řízení o vydání, která probíhá za podmínek v zákoně uvedených jednodušší formou mezi státy Evropské unie.)

Napadenému usnesení tedy předcházelo řízení zatížené takovou vadou, že toto usnesení vzhledem k této vadě nemůže obstát, když již nesprávné složení senátu, znamenající i odnětí věci zákonnému soudci ve smyslu d, publikované jako součást ústavního pořádku pod č. , mohlo vést k vadnému rozhodnutí.

Vrchní soud tedy dle § 149 odst. 1 písm. b) tr. ř. z podnětu podané stížnosti napadené usnesení zrušil a soudu prvního stupně uložil, aby o věci znovu jednal a rozhodl, a to v správném, zákonu odpovídajícím, složení senátu – předseda senátu a dva soudci. Před rozhodnutím si soud ještě může ověřit stav řízení v pravomocně dosud neskončených věcech sp. zn. Okresního soudu v Sokolově, sp. zn. a Okresního soudu v Chebu a sp. zn. Okresního soudu v Karlových Varech pro případné rozhodnutí o odkladu předání, když ovšem lze již nyní uvést, že v zájmu trestního stíhání v SRN, které je zjevně na počátku, by nebylo namístě předání odkládat až do skončení výkonu všech v budoucnu případně uložených nepodmíněných trestů odnětí svobody. Přednost by v tomto směru mělo mít předsoudní řízení SRN, které může být provedeno tím úspěšněji, čím dříve po jednotlivých případech budou ohledně nich opatřovány důkazy. Respektovat přitom je samozřejmě třeba i ustanovení § 150 odst. 1, 3 tr. ř. s tím, že stanovení odkladu do doby výkonu trestu odnětí svobody ve věcech Okresního soudu v Sokolově sp. zn. a sp. zn. lze považovat za nejzazší ještě akceptovatelné vymezení odkladu. Tak je tomu i proto, že do skončení výkonu nyní vykonávaných trestů lze reálně očekávat skončení trestního stíhání v uvedených čtyřech věcech, které jsou již ve stadiu po podání obžaloby – ovšem vyčkávat s předáním ještě do skončení výkonu trestu odnětí svobody v těchto čtyřech trestních věcech by znamenalo již nepřijatelné průtahy v řízení o předání a ztížilo by to možnosti orgánů SRN věc tam vedenou řádně objasnit, pokud by i policejní, předsoudní řízení za účasti vyžádaného mělo proběhnout s výraznějším časovým odstupem.