Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 3982/2014

28 Cdo 3982/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Petra Krause a soudců Mgr. Miloše Póla a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobkyně TEAMONT s. r. o., se sídlem v Praze 8, Pobřežní 95/74, zastoupené Mgr. René Gemmelem, advokátem se sídlem v Karviné-Fryštátu, K. Sliwky 126, proti žalované M. H., O., o zaplacení částky 4 000 000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. března 2014, č. j. -86, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným usnesením odvolací soud potvrdil usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 1. listopadu 2013, č. j. -77, kterým tento soud zastavil řízení o osvobození od soudních poplatků k návrhu žalobkyně ze dne 23. 4. 2013.

Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně zaujal názor, že o žádosti žalobkyně o osvobození od soudních poplatků již bylo pravomocně rozhodnuto, u žalobkyně nedošlo k zásadní změně podmínek, a proto zde trvá překážka věci rozhodnuté ve smyslu a

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozovala podle obsahu dovolání z ustanovení s tím, že daná právní otázka dosud nebyla dovolacím soudem řešena. Dovolatelka sice tvrdí, že soud věc „nesprávně právně posoudil“, ale v dovolání fakticky zpochybňuje pouze skutková zjištění (jejich správnost a úplnost), na nichž soud vystavěl závěr o tom, že zde nejsou žádné takové ,,nové “ (ve smyslu umožňujícím odlišný závěr oproti předchozímu rozhodnutí) skutečnosti, které by mohly vést k osvobození od soudních poplatků. Namítala, že v dané věci není dána překážka věci rozhodnuté k projednání nové žádosti o osvobození od placení soudních poplatků a navrhovala zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů a vrácení věci soudu prvního stupně.

Nejvyšší soud odmítl dovolání podle ustanovení věty první ), neboť dovolání – v rozporu s ustanovením 241a odst. 2 – postrádá řádné vymezení způsobilého důvodu dovolání (právní posouzení věci, které dovolatel pokládá za nesprávné, a vysvětlení, v čem tato nesprávnost spočívá – ) a nepředkládá tak Nejvyššímu soudu žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, na jejímž vyřešení závisí napadené rozhodnutí, nýbrž toliko polemizuje se skutkovými závěry. Pro tuto vadu nelze v dovolacím řízení pokračovat (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu; z rozhodovací praxe Ústavního soudu např. usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. , usnesení Ústavního soudu ze dne 12. února 2014, sp. zn. , usnesení Ústavního soudu ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. , usnesení Ústavního soudu ze dne 24. června 2014, sp. zn. , nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. – všechna dostupná na webových stránkách Ústavního soudu).

Sluší se připomenout, že uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud, a že samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ), nelze (ani v režimu dovolacího řízení podle ve znění účinném od 1. ledna 2013) úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem (srov. již shora citované usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Pro úplnost Nejvyšší soud uvádí, že odvolací soud sice řízení zastavil, ale fakticky přezkoumal i ,,novost poměrů“ (ve smyslu možné změny těchto poměrů) a na základě těchto svých skutkových zjištění (jež ovšem nemohou být podrobena dovolacímu přezkumu) dospěl k tomu, že nejsou dány podmínky pro změnu předchozího závěru o absenci podmínek pro osvobození od soudních poplatků, neboť žádnou novou skutečnost, jež by umožnila učinit závěr o změně poměrů žalobkyně, nezjistil.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. července 2015

Mgr. Petr Kraus

předseda senátu