Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1658/2015

33 Cdo 1658/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně ORIFLAME CZECH REPUBLIC spol. s r.o., se sídlem v Praze 10, V Olšinách 82/16 (identifikační číslo osoby 18627722), zastoupené Mgr. Jiřím Zrůstkem, advokátem se sídlem v Praze 4, Doudlebská 1699/5, proti žalované V. Z., o 1.909,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 3. 2014, č.j. -14, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 7. 3. 2014, č.j. -6, odmítl návrh na vydání elektronického platebního rozkazu pro zaplacení částky 1.909,- Kč s příslušenstvím, rozhodl o náhradě nákladů řízení a o vrácení soudního poplatku. Postupoval podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. čl. II bod 2 , dále jen „ “), s tím, že pro chybné označení žalované v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu (podle výpisu z centrální evidence obyvatel z 26. 3. 2014 neodpovídá uvedenému zadání žádná osoba) nelze pokračovat v řízení.

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 31. 3. 2014, č.j. -14, rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že řízení zastavil. Uzavřel, že žalovaná tak, jak byla žalobkyní označena v návrhu, neexistuje (nemá způsobilost být účastnicí řízení); jde tedy o nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit ( , , , věta první, ). Dalšími výroky žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů a rozhodl o soudním poplatku.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jímž namítá, že v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu označila žalovanou úplně, určitě a srozumitelně, v souladu se zákonnými požadavky i požadavky ustálené rozhodovací praxe soudů, a to jménem a příjmením (které odpovídá zápisu v matriční knize v době vzniku občanskoprávního vztahu), datem narození a adresou bydliště (známého dovolatelce ze smluvního vztahu s žalovanou). Odvolacímu soudu předestřela, že disponovala i číslem občanského průkazu žalované, které umožňovalo její jednoznačnou identifikaci a nezaměnitelnost s jinou osobou. Z napadeného rozhodnutí nevyplývá, proč žalovaná centrální evidencí neprochází; sama skutečnost, že se účastníka řízení nepodaří nalézt v centrální evidenci obyvatel, nemůže být důvodem k zastavení řízení. Podle dovolatelky jde o odstranitelný nedostatek podmínky řízení, soudy měly postupovat podle (např. využít součinnost s ostatními orgány veřejné správy). Jiný postup představuje denegatio iustitiae a porušení článku 36 odst. 1 y základním práv a svobod.

Dovolání je přípustné, protože rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, závisí na vyřešení otázky procesního práva (týkající se „vhodných opatření“ při odstraňování nedostatků podmínek řízení), při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ( , ).

Podle , věty první, , jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Podle , jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.

V posuzovaném případě žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu označila žalovanou jako V. Z. Soudu prvního stupně se lustrací v centrální evidenci obyvatel, kdy z žalobkyní uvedených údajů zadal pouze jméno, příjmení a datum narození, nepodařilo žalovanou dohledat; k jiným opatřením nepřistoupil. Již v usnesení ze dne 10. 1. 2011, sp. zn. , Nejvyšší soud uvedl, že poté, co dle centrální evidence obyvatel účastník tak, jak byl označen, „neexistoval“, je třeba pokusit se odstranit nedostatek podmínky řízení kontaktováním orgánů veřejné správy (zda je na adrese uvedené v podání známý, zda je veden v evidenci cizinecké policie, zda není ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody). Závěr o neexistenci fyzické osoby nelze bez dalšího učinit (jen) na základě zjištění, že taková osoba není evidována v centrální evidenci obyvatel. Rovněž Ústavní soud v nálezu ze dne 24. 6. 2012, sp. zn. , konstatoval, že „svévolné odmítnutí přístupu k soudu (denegatio iustitiae) spočívá též v restriktivním či ‚přepjatě formalistickém‘ výkladu procesních pravidel. Tak tomu je i v případě, kdy soud zastaví řízení z důvodu neodstranitelného nedostatku podmínky řízení ( ), spočívajícího v nezpůsobilosti žalobce být účastníkem řízení, a to za situace, kdy neučinil žádná opatření směřující k odstranění nedostatků či pochybností v identifikaci žalobce ( a ).“

Dovolací soud je přesvědčen, že povinností soudu je řádné prověření údajů uvedených v podání (kromě ověření v centrální evidenci obyvatel by měl mít k dispozici zprávy orgánů veřejné správy, např. těch, které zapisují údaje do informačního systému podle , o evidenci obyvatel a rodných číslech, jimiž jsou mimo jiné krajské úřady, obecní úřady, matriční úřady atd.); pouhé ověření prostřednictvím centrální evidence obyvatel, navíc bez uvedení bydliště žalované, není dostačující.

Nad rámec výše uvedeného je třeba zdůraznit, že označí-li žalobce žalovaného údaji neaktuálními (např. příjmením za svobodna atp.), jde sice o nedostatek v jeho označení, který však vzhledem k dalším identifikačním údajům žalovaného nemusí vést k pochybnostem o tom, kdo je účastníkem řízení (srov. usnesení Nejvyššího soud ze dne 28. 4. 2014, sp. zn. ).

Protože se dovolatelce podařilo správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit, Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil, a jelikož důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí také na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( , 2 ).

Právní názor vyslovený v tomto rozhodnutí je závazný. V novém rozhodnutí soud znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího ( , ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 21. července 2015JUDr. Pavel K r b e k

předseda senátu