Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2284/2013

29 Cdo 2284/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobkyň a)D. F., b) R. R., a c)I. S., proti žalovaným 1) ZAJAS, spol. s r. o., se sídlem v Mohelnici, Okružní 383/1, PSČ 789 85,identifikační číslo osoby 46576002, 2) S. J., a 3) Z. Z., všem zastoupeným Mgr. Pavlem Pospíšilem, advokátem, se sídlem v Mohelnici, Okružní 591/10, PSČ 789 85, o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. , o dovolání všech žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 18. prosince 2012, č. j. -231, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

V záhlaví označeným rozsudkem Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci potvrdil ve výroku I. rozsudek soudu prvního stupně (první výrok), změnil jej ve výroku II. co do výše náhrady nákladů řízení (druhý výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí výrok).

Jde přitom již o druhé rozhodnutí odvolacího soudu, když usnesením ze dne 29. září 2010, č. j -116, zrušil rozsudek ze dne 30. března 2010, č. j. -93, kterým soud prvního stupně žalobu zamítl pro nedostatek naléhavého právního zájmu, a věc mu vrátil k dalšímu řízení, uzavíraje, že původní žalobkyni svědčí věcná legitimace i naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

Proti v záhlaví označenému rozsudku odvolacího soudu podali všichni žalovaní dovolání, jehož přípustnost opírají o a c) , (dále též jen „ “), majíce za to, že jsou naplněny dovolací důvody vymezené v a odst. 3 , a navrhujíce, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Jelikož dovolatelé nebrojí proti závěru o aktivní věcné legitimaci a naléhavém právním zájmu žalobců na požadovaném určení (tedy právnímu názoru odvolacího soudu vyjádřenému v jeho předchozím rozhodnutí, jímž bylo prvé rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a věc byla tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení), může být dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé přípustné pouze podle , tedy tak, že dovolací soud – jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahové vymezení ( ) – dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. listopadu 2008, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 69/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jež je veřejnosti dostupné, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001, na webových stránkách Nejvyššího soudu). Dovolatelé však Nejvyššímu soudu žádnou otázku, z níž by bylo možno usuzovat na zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, k řešení nepředkládají.

Dovoláním zpochybněný závěr odvolacího soudu, podle něhož jsou smlouvy o převodu sporných nemovitostí, uzavřené mezi společností (jakožto prodávající) a jejím jediným společníkem a jednatelem (druhým žalovaným), resp. jejím zakladatelem (třetím žalovaným), absolutně neplatnými právními úkony pro rozpor s , obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), neboť kupní cena nebyla stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem a byla podstatně nižší, než kolik činila v dané době a místě cena tržní, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. února 2012, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 67/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. listopadu 2012, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 32/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Na uvedeném závěru nejsou způsobilé ničeho změnit ani námitky dovolatelů, podle nichž se spornými smlouvami snažili společnost „zachránit“ před úpadkem, neboť jim a jejich rodinným příslušníkům dlužila vysoké částky na poskytnutých půjčkách; absurdnost úvahy, podle které lze „zachránit“ společnost před úpadkem převodem majetku společnosti na jejího společníka a jednatele, resp. bývalého společníka, za cenu výrazně nižší, než v dané době a místě činila tržní cena, je zjevná.

O náhradě nákladů řízení rozhodl dovolací soud podle věty první, a , když dovolání žalovaných bylo odmítnuto a žalobkyním náklady dovolacího řízení podle obsahu spisu nevznikly.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z části první, čl. II bodu 7 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 24. června 2015

JUDr. Petr Š u k

předseda senátu